Hrbáček: Odstrašující případ Šlachta. Policista se v demokratickém státě takhle chovat nesmí

Jan Hrbáček

KOMENTÁŘ JANA HRBÁČKA | Jmenuje se Robert Šlachta, pochází z jihomoravských Pohořelic a shodou náhod se stal jedním z nejvýše postavených policistů v této zemi. Už víc než dva měsíce plní jeho odchod ze státních služeb média a sociální sítě. Chystá se vydat minimálně jednu knihu a míří do politiky. Pojďme si na příkladu plukovníka Roberta Šlachty zrekognoskovat, jak se nemá chovat policie v demokratickém státě.

Malý Róbert vyrůstal se silnou vazbou na matku, což se může mimoděk stát jistým vodítkem k analýze veškerého níže popisovaného děje. Za totality vystudoval střední zemědělskou školu (ta se mu dodnes vrací poněkud hanlivými přezdívkami Kombajnér či Traktorista). Po roce 1989 nastoupil do služeb státu. Stal se policistou. Ve službě stihl vystudovat obor sociální práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, ostatně jako řada jeho kolegů z branže. Jak by se asi tito studenti uplatnili v praxi, je v tomto textu zbytečné rozvíjet.

V policii Robert Šlachta rostl od „píky“, přičuchl k řadě problematik. Jeho učitelem byl slavný Jiří „Gogo“ Komorous, dnes šéf Ochranné služby. Organizovanému zločinu, který se stal jeho životní náplní, se věnoval zpočátku v Brně, plném „řečí kluků z drogovky – drbanů“. S leckterými z nich si polda Robert tykal a tyká dodnes, mnozí mu musí být vděční za to, jak jim pomohl eliminovat konkurenci.

Malý reaktor do každého města. Za Prahou vzniká technologie budoucnosti světové úrovně

sinfin.digital