Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrnečku dost! Dvojí standard potravin netolerujme. Komentář Petra Kolmana

Hrnečku dost! Dvojí standard potravin netolerujme. Komentář Petra Kolmana

Vaření se stalo takřka novým náboženstvím Čechů a Moravanů. Kdo by neznal jména jako Pohlreich, Babica, Sapík, Dita P. či komu by zůstal utajen Láďa Hruška.  Ale z čeho vlastně vařit? Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko se bouří proti rozdílům v kvalitě potravin mezi střední a západní Evropou. A to oprávněně! Pohár již přetekl.

Dle opakovaných zjištění odborníků i poučenějších laiků mnoho nadnárodních výrobců potravin a obchodních řetězců prodává v bývalých východních zemích zboží sice pod stejným názvem, ale s jiným (samozřejmě horším) složením. Rozdíly ve složení potravin dokazuje mnoho různých průzkumů a spotřebitelských testů. Všímají si ho i běžní zákazníci a hlavně zákaznice obchodů.

Kvalita „stejných“ potravin prodávaných ve střední Evropě je prostě nižší než kupříkladu v sousedním Německu. Dokonce se kvůli tomu ve Varšavě sejdou i předsedové vlád zemí Visegrádské čtyřky, aby vymysleli, jak tento důležitý problém řešit.

Má to smysl? 

Mnozí „liberálové“ se vládním snahám vysmívají. Tvrdí s různou mírou intenzity – co se má stát starat o to co jíme? To si má pohlídat přece každý sám. Copak stát někdy něco kvalitně zařídil? 

Nicméně na věc se možno podívat i z druhé strany. Jak to, že více než 27 let po pádu železné opony stále existují takové rozdíly v kvalitě „stejného“ jídla mezi Východem a Západem? Jak to , že to zmíněný „všemocný trh“ nijak  nevyřešil? 

Řekněme silným hlasem - máme právo na jídlo v totožné kvalitě jako naši spoluobčané ze starších (západních) členských zemí. A to na stejnou jakost pod stejným označením – jako Rakušané, Němci či Francouzi. Vykutálené double-standardy nechceme a nepřijímáme. 

Podtrženo a sečteno – skutečnost, že se česká vláda snaží o koordinaci s dalšími nekvalitou postiženými státy, pokládám za vhodné. Úspěšné jednání nemůže probíhat jinak než ve shodě s těmi státy, které jsou podobně postižené zmíněnou dvojí (ne)kvalitou. V jednotě je síla! A rozhodně zde tou „Jednotou“ nemyslím bývalou socialistickou prodejnu potravin. 

I když vím, že pochválit vládu je dnes takřka podezřelé, vítám aktuální snahy o zlepšení kvality potravin prodávaných v ČR. Konečně se někdo snaží řešit starosti spodních deseti milionů. Doufejme, že nezůstane jen u slov... Jedna EU – jedna kvalita (nejen) potravin!

Další komantáře autora si přečtěte na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1