Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Já nic, já aktivista. Je jejich nedotknutelnost známka vyspělosti? Komentář Michala Půra

Já nic, já aktivista. Je jejich nedotknutelnost známka vyspělosti? Komentář Michala Půra

Když dnes v Česku špatně zaparkujete, pustíte ve městě psa na volno nebo špatně spočítáte daňové přiznání, máte jednu jistotu. Když se na to přijde, trest vás nemine. Ledaže byste prohlásil, že jste aktivista a bojujete proti nízkému počtu parkovacích míst, týrání psů na vodítku, respektive složitému daňovému systému. Aktivisté v Česku požívají zvláštní ochrany před zákonem. Je to známka vyspělosti naší společnosti, a nebo bezmoci úřadů? A změní to „první vlaštovka“ z Chvaletic, kde aktivisté Greenpeace před rokem a půl poničili chladicí věž a teď jim hrozí až 6 let vězení?

Poslední dobou jsou aktivisté skutečně aktivní, velmi se dařilo například squatterům. Na začátku loňského roku obsadili Dělnický dům v Brně, na jaře pak i chátrající vojenskou jídelnu tamtéž, v létě dva domy v centru Prahy a celoročně pokračovali v blokádě budovy bývalé kliniky v Jeseniově ulici na pražském Žižkově. Letos v únoru se stala terčem squattingu také usedlost Šatovka v Praze 6. Vloni na jaře obsadili aktivisté hnutí Limity jsme my vestibul Krajského úřadu Pardubického kraje, v létě zablokovali ti samí hnědouhelný lom Bílina a letos v lednu pronikli jejich kolegové z Greenpeace bez větších problémů na balkón ministerstva průmyslu a obchodu.

Ve všech případech zasahovala policie, a přestože jí vše důkladně zdokumentovali novináři a uživatelé sociálních sítí, potrestán nebyl až na jednu výjimku nikdo. Squatteři ze Šatovky odešli ze soudní síně s trestem 50 hodin obecně prospěšných prací a museli uhradit škodu 6100 korun způsobenou při vniknutí do objektu.

Čekání na červené světlo

Exemplární případ, kdy aktivisté prokazatelně způsobili významné škody na soukromém majetku, a přesto dosud nebyli potrestáni, se odehrál na podzim roku 2016 ve Chvaleticích. Skupina jedenácti aktivistů hlásících se k hnutí Greenpeace tehdy vnikla bez povolení do střeženého areálu strategického energetického zařízení, překonala bezpečnostní systém, vyšplhala na jednu z chladicích věží a v průběhu následujících dvou dnů na ní kvůli zavěšení dvou transparentů způsobila škodu za více než 1 milion korun. Během svého pobytu aktivisté do věže navrtali 120 děr a poškodili ochoz i vnější a vnitřní plášť včetně speciálního ochranného nátěru, který zařízení chrání před povětrnostními vlivy.

O vině nemůže být diskuse, protože viníci se ke spáchání trestného činu hrdě hlásí. Ostatně důkazní materiál na sebe z velké části vyrobili sami, když vysílali z chladicí věže živé přenosy na sociálních sítích.

Nyní po roce a půl policie konečně uzavřela fázi prověřování a sdělila obvinění pětici aktivistů z poškození cizí věci a poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Na vysvětlenou: zbytek účastníků patrně tvořili zahraniční spolupracovníci, což je také důvod, proč prověřování trvalo tak dlouho. V případě škody velkého rozsahu hrozí obviněným dva až šest let vězení. Podle obvinění škoda v elektrárně dosáhla více než milionu korun.

Bude velmi zajímavé sledovat, jak se bude případ dále vyvíjet. Pokud totiž „vrtači“ z Chvaletic vyváznou stejně jako squatteři ze Šatovky pouze se symbolickým trestem, pro milovníky přímých akcí to bude docela srozumitelný signál ze strany úřadů: jsme na vás krátcí, klidně pokračujte. V americkém filmu Experiment, natočeném na motivy skutečných událostí, jsou v rámci psychologického experimentu na několik dní umístěni do vězení dobrovolníci v roli dozorců a vězňů.  

Na začátku dostanou všichni informaci, že pokud dojde k násilí či jinému porušení pravidel, rozsvítí se červené světlo a experiment okamžitě končí. Účastníci však postupně zjišťují, že světlo se nerozsvítí ani v krajních situacích, a tak se hranice brutality stále posouvá, až se experiment naprosto zvrhne. Situace začne někdo řešit až ve chvíli, kdy dojde k tragédii. A na tento okamžik určitě nikdo čekat nechce. Ani ve filmu a ani v realitě.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1