Januš: Benešové se otevírá cesta k rušení soudů. Soudci ji v tom podpoří | info.cz

Články odjinud

Januš: Benešové se otevírá cesta k rušení soudů. Soudci ji v tom podpoří

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský vyzval na konferenci Senátu a Nejvyššího soudu věnované efektivnosti a kvalitě české justice „k zahájení věcné diskuse vedoucí k překreslení mapy celé soudní soustavy tak, aby byla územně i profesně vyvážená“. Tuto zprávu zachytila většina médií a alespoň v náznaku zmínila její kontext: úvahou nad zrušením vrchních soudů totiž zaujala hned po svém uvedení do funkce ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Aktuální souvislosti celé věci jsou ale ještě daleko širší a ministryni jednoznačně nahrávají.

O překreslení justiční mapy mluví dlouhodobě nejen Pavel Rychetský, ale třeba i místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala či šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra a postupně se přidávají rovněž další osobnosti, na zmíněné konferenci například právní teoretik Jan Wintr. Ministryně Benešová by tak měla mít na své straně pro případné změny, alespoň v jejich základu, značné množství odborníků.

Pojďme se v této souvislosti podívat podrobněji na to, co někteří z jmenovaných říkají. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský mluvil na zmíněné úterní konferenci dokonce o totální revizi dosavadní soustavy obecných soudů: „Tato soustava již dávno nekopíruje územně správní uspořádání státu – okresy byly zrušeny již před více než 15 lety – přičemž věcná pravomoc vrchních soudů jako soudů výlučně odvolacích ve věcech, kde je řízení v prvním stupni svěřeno soudům krajským, postrádá logiku. Za optimální model považuji soustavu, kde v prvním stupni budou působit soudy nalézací, s možnou specializací svěřenou výhradně jednomu určenému soudu v území příslušného kraje, v druhém stupni soudy apelační a nejvyšší soud jako soud výlučně kasační.“

Stejnou strukturu soudní soustavy následně podpořil místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. I podle něj by měly existovat tři stupně justice: první by byl skutkový, druhý apelační, přezkoumával by tedy věci skutkově i právně, a třetí kasační. Ten by byl skutečně mimořádný, rozhodoval by jen v závažných věcech, které by navíc měly judikatorní význam, to znamená, že by jejich prostřednictvím Nejvyšší soud určoval další výklad práva.

Zmíněný Jan Wintr z pražské právnické fakulty na konferenci mluvil spíše o tom, zda by nové procesní kodexy, které se v současnosti připravují, neměly být napsány tak, aby se věci co možná nejčastěji vyřizovaly již v první instanci a pokud se spor dostane do druhého stupně soustavy, ten by měl rozhodnout. Že jej vrátí o stupeň níže, by mělo být jen zcela výjimečné. Zabránilo by se tak nechvalně proslulému justičnímu „pingpongu“.

Naopak předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec ale v rámci své specializace takového úvahy odmítl, a to kvůli složitosti věcí, které se ve správním soudnictví řeší. Argumentoval například výstavbou dálnic. Obecně ale panovala shoda na tom, že justiční „pingpong“ je silně nežádoucí a se současnou situací je třeba něco dělat. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal pak potvrdil, že v chystané úpravě odvolacího řízení v trestních věcech by mělo dojít právě k posunu k apelačnímu systému. Doufá, že se tak stane i v civilním řízení.

Tyto debaty nezaznívají každopádně poprvé. Takto jsem například zachytil atmosféru na jedné z právnických akcí loni v listopadu, tedy ještě před tím, než do křesla ministryně spravedlnosti usedla Marie Benešová:

„Na Právnickém salonu, tentokrát věnovaném tématu Koncentrace a dekoncentrace moci, se ale diskutovalo například i o revizi justiční soustavy. Odborníci se totiž dlouhodobě přou o to, jestli skutečně potřebujeme okresní, krajské, vrchní a nejvyšší soudy, nebo by nám stačilo mít o jeden stupeň méně. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o rušení obou vrchních soudů, z nichž jeden sídlí v Praze a druhý v Olomouci. Objevuje se ale i jiný návrh, o němž už řadu let mluví například předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra: Nebylo by lepší zrušit nejnižší článek soustavy, tedy okresní soudy? Proti takovémuto kroku se na zmíněné akci vymezil ústavní soudce Tomáš Lichovník, stejně jako Vávra dřívější prezident Soudcovské unie ČR. Větší množství soudů totiž podle něj lze hůře ovládnout. Vávra oponuje například nespravedlnostmi, které v takovémto systému vznikají a postupně vrší seznam jednotlivých konkrétních příkladů. Naposledy k nim přidal rozhodování o vazbě.“

Marie Benešová zase opakovaně mluví o tom, že revize soudní soustavy nebude záležitostí tohoto volebního období a je ji třeba důkladně připravit. Pokud odhlédneme od hysterických – a jak se stále více ukazuje i zcela nerelevantních – výkřiků, podle nichž by Benešová neměla s justicí cokoliv dělat, když je „tou“ od premiéra Babiše, hlasy nejvyšších představitelů justice pro ni znamenají užitečné „krytí“.

Umožňují ji také, aby práce na revizi justičního systému skutečně začala. Pokud navíc pro resort vybojuje příští rok i více peněz, o což se podle svých slov na úterní konferenci pokusí, mohlo by to pro efektivitu a kvalitu českého soudnictví znamenat násobně více než jakákoliv legislativní změna.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud