Januš: Když si Reportéři ČT hrají na soudy, spravedlnost pláče

Jan Januš

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Pořad České televize Reportéři ČT je o investigativní žurnalistice. Někdy připomíná vyšetřovatele v nejširším slova smyslu, občas ale také svým způsobem supluje roli soudů. Je dlouhodobě otázkou, zda se (nejenom) veřejnoprávní publicistika má do takovéto polohy vůbec kdy dostat. A když už se něco takového děje, měly by se rovněž držet standardy, které musí být právě pro justici určující: tedy hledat „spravedlnost“ nestranně a bez počátečního rozhodnutí, na čí straně je vlastně pravda.

 

Dejme si konkrétní příklady: Nedávno pořad zpochybnil rozhodnutí Ústavního soudu v kauze zámku Opočno, když odvysílal reportáž vystavěnou tak, že divákovi muselo být jasné, „kde je pravda“ – údajně na opačné straně, než stanovil Ústavní soud. V jiném případě zase Reportéři ČT příběh úplně nedovyprávěli: to když loni v listopadu zmapovali, jak rodina Vařekových, známá především díky spoluvlastnictví koupelnové firmy Ravak, převzala jeden pneuservis. Z reportáže se zdálo, že na tom v pořádku nebylo vůbec nic, nedávno ale Vrchní soud v Praze v rozsudku, který má INFO.CZ k dispozici, pravomocně rozhodl zcela opačně.

Nestandardně se tvůrci pořadu chovali třeba k dřívější šéfce Exekutorské komory ČR Pavle Fučíkové a do centra pozornosti se opakovaně vrací třeba i reportáž o údajném udavačství jedné z lidických žen.

V politice teď potřebujeme historiky. Komunistům a fašistům musí říct, jak to bylo

sinfin.digital