Januš: Nacisti nepřijdou, věřili obyčejní Češi. Jejich myšlení nám uniká, učme se z románů | info.cz

Články odjinud

Januš: Nacisti nepřijdou, věřili obyčejní Češi. Jejich myšlení nám uniká, učme se z románů

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Před 80 lety měli za sebou obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava první týden života v nových a děsivých podmínkách. Jak se tehdy běžní lidé cítili, patrně většině z nás stále uniká. Ve školách se totiž učíme jen o „velkých“ a politických dějinách a kvůli přemíře dat, jmen a různých bitev nám nedochází to hlavní - kontext a opravdu hluboká znalost vzdálených životů. Obzory si můžeme rozšířit alespoň vhodnou četbou. K opravdovému poznání minulosti ale často dojdeme spíše díky mnohovrstevnatým románům než přísně odborným vědeckým monografiím.

Smutné výročí spojené s nacistickou okupací a následným vytvořením Protektorátu Čechy a Morava využil i distributor filmu Skleněný pokoj.

Rozsáhlá reklamní kampaň a značný prostor, který nejnovějšímu počinu režiséra Masaryka Julia Ševčíka věnovala média, vytvořily velká očekávání. Ta se ale ani náznakem nenaplnila, film je ve všech ohledech špatný. Jeho jediným kladem snad může být, že - opět spíše díky doprovodnému marketingu než snímku jako takovému - přivede další čtenáře k vynikající knize Simona Mawera Skleněný pokoj.

Trailer k filmu Skleněný pokoj autor: Bioscop

A bude jen dobře, pokud si lidé tento rozsáhlý román přečtou opravdu pozorně a s otevřenou myslí.

Přesvědčí se totiž o tom, že jim z dějin 20. století, tak jak se je učili ve školách, možná uniklo to zcela klíčové. Stejně jako se tomu děje i při připomínkách tohoto výročí. Totiž to, jak tehdejší doba byla složitá pro obyčejné lidi.

Podobně jako třeba v nedávném čtenářském hitu Hana od Aleny Mornštajnové řeší i ve Skleněném pokoji hlavní postavy to, zda jsou v Československu v druhé polovině 30. let v bezpečí, když sledují, co se děje v nacistickém Německu.

Mnichov 38Mnichov 38autor: INFO.CZ

Chlácholí se povětšinou tím, že jde přece o jinou zemi a československá demokracie je stále ještě ostrůvkem svobody uprostřed Evropy. Řeší také to, co s nimi bude v jiné zemi. Dnes to vypadá jasně: lidé měli nebezpečí předjímat a uprchnout. Má to ale své souvislosti. Co měli dělat se svým majetkem? Jen tak se ho vzdát? Komu měli prodat své domy či byty? Měli přistoupit na ceny „pod cenou“, které jim možní zájemci nabízeli? Co když vůbec nevěděli, jak to v zahraničí chodí?

A stačilo jen odejít do jiné evropské země? Bylo možné přicházející nacistická zvěrstva přestát jen v neutrálním Švýcarsku, nebo už ani to nemuselo být - během pár dnů, týdnů, měsíců či let - bezpečné? A jak a kudy se dostat do Ameriky? To všechno jsou relevantní otázky, které bychom si typově při přemýšlení o dějinách 20. století, ale klidně i o současnosti, měli pokládat.

Tragédii dějin si totiž mnohdy uvědomíme až tehdy, když nám ji někdo ilustruje na osudech lidí, jejich rodin, dětí a také lásek. Pak se do nich dokážeme vžít a následně si alespoň vzdáleně představit jejich utrpení.

Mnichov 38Mnichov 38autor: INFO.CZ

Právě tohle nás ale ve školách neučí. Na základních, na středních a obávám se, že většinou ani na těch vysokých.

Stejně jako na nich nekladou důraz na další souvislosti poznání dějin. Pokud se zamýšlíme nad historickými procesy, musíme si dávat pozor na zpětné vidění daných situací. Neboli vyhnout se tomu, že po bitvě je každý generál. V březnu 1939 sice bylo vzhledem k dosavadnímu vývoji v nacistickém Německu či publikaci Mein Kampfu celkem jasné, co Hitler chystá, kudy přesně se budou dějiny ubírat, ale nemohl vědět vůbec nikdo.

STRUNC! Rozhovor s Vojtěchem Šustkem autor: INFO.CZ

O to více si pak musíme vážit opravdových vizionářů a lidí, kteří si stáli za svým, aby svět zachránili. Na jejich tehdejší rozhodování bychom se ale měli opravdu dívat prizmatem tehdejší doby. Jak ostatně píše Timothy Snyder v eseji Tyranie o Winstonu Churchillovi: „Z dnešního pohledu se Churchillovo tehdejší počínání zdá normální a správné. V dané době ale musel vykročit z řady.“ Dochází nám tohle?

Možná ještě jinak. Všechno v dějinách bývá složitější, než se na první, ale i na druhý pohled zdá. Podívejme se třeba na všechny současné zmatky kolem brexitu a neustálý vývoj, k němuž v otázce odchodu Velké Británie z Evropské unie dochází. Představíme-li si historiky, kteří budou tuto etapu v dějinách evropské integrace řešit třeba za 500 let, dokážou se ještě dopátrat všech informací a naplno pochopit, v jaké době jsme to vlastně žili? Spíše ne. Lidské osudy ale zůstanou. A právě jejich prostřednictvím lze dějiny poznat vůbec nejlépe.

Mnichov 38Mnichov 38autor: INFO.CZ

Ve filmu Skleněný pokoj toto téma nenalezneme, stejně jako bychom po něm marně pátrali ve středoškolských i vysokoškolských učebnicích a skriptech. V knize Skleněný pokoj se ale k němu dostáváme. Nebylo by tedy nejlepší učit se historii z kvalitních a prověřených románů? Nepoznáme ji právě z nich nejlépe?


Citováno podle knihy Timothyho Snydera Tyranie, kterou vydala v překladu Martina Pokorného nakladatelství Paseka a Prostor v roce 2017, str. 48.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud