Januš: Státní zástupci mají Agrofert i Babiše prošetřit, je ale předčasné o tom mluvit | info.cz

Články odjinud

Januš: Státní zástupci mají Agrofert i Babiše prošetřit, je ale předčasné o tom mluvit

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se včera nebývale otevřeně rozhovořili v České televizi. Posouvají se tak donedávna zcela zabetonované hranice konzervativnosti i těch nejvýše postavených právníků. Transparentnost je sice jistě v obecném slova smyslu v pořádku, takováto neskrývaná prezentace vlastních postojů ovšem nejen relativizuje právo a důvěru v něj, ale může být přímo kontraproduktivní.

Šéf Ústavního soudu se včera v Otázkách Václava Moravce jal hodnotit nedávný nález týkající se lidských práv a ubytování Rusů, za nímž stojí ústavní soudci Vojtěch Šimíček a Kateřina Šimáčková. Pavel Rychetský se za onen zmíněný nález „hluboce stydí“ a doufá, že jej ještě někdo shodí pod stůl.

Pavel Zeman zase uvedl, že se státní zástupci pořádně podívají na návrh evropského auditu podnikatelských aktivit kolem Agrofertu a tím i premiéra Andreje Babiše (ANO). „To, co je tam napsané, je závažné a mohlo by to zavdávat podezření z trestného činu,“ uvedl Zeman.

Obě vystoupení jsou nebezpečná. Pavel Rychetský, byť s ním v jádru bude dost právníků i laiků souhlasit, takto znevěrohodňuje nejen soudce Šimíčka a Šimáčkovou – fakticky své kolegy –, ale celý Ústavní soud. Jak mají rozhodování této instituce věřit občané, když na něj poměrně nepokrytě plive i její šéf?

„Zaprvé není pravda, že není ponižující v rámci spotřebitelského vztahu na zákazníkovi požadovat písemné prohlášení, že souhlasím, nebo nesouhlasím s politikou svého státu. Není pravda, že je přípustné skutečně diskriminovat podle státního občanství. To je princip kolektivní viny, který se vůbec nemůže v tomto případě objevit,“ zní jeho kritika právního pohledu obou soudců tak, jak ji zachytily České noviny.

Šimíčka i Šimáčkovou tím dostává pod tlak. Co když příště budou chtít obdobnou, ale třeba i úplně jinou, věc rozhodnout stejně, tedy takto překvapivě? Nezaleknou se toho, když je za to předseda soudu neváhá osočovat v přímém televizním přenosu?

Debaty o tom, jak který nález směřovat, jsou na Ústavním soudu samozřejmě zcela běžné. Soudci na sebe vzájemně odborně působí, snaží se přesvědčit jeden druhého. Pokud se s rozhodnutím nemohou ztotožnit, píšou disent. Ostatně tak učinil i třetí člen II. senátu, který o celé věci rozhodoval, Ludvík David. Rychetský tak sice učinit nemohl, nerozhodovalo plénum, ale svou kritiku měl nechat buď za dveřmi paláce v brněnské Joštově ulici, nebo ji mohl směřovat třeba na odborná fóra či do některého z právních časopisů. To by snad ještě přijatelné bylo, pokud by zůstal u odborné argumentace. Ale hovořit v masmédiu o studu?

Otázkou také je, zda teď nebude předseda Ústavního soudu navíc v podobných otázkách považován za podjatého a zda o nich vůbec bude moci rozhodovat. Jeho nestrannost každopádně půjde napadnout.

To ostatně může být problém i u Pavla Zemana. My jsme se rozhodli, že zpracujeme naši vlastní analýzu. Pečlivě projdeme už předběžnou zprávu a vyhodnotíme, zda je na místě postupovat dále... My analyzujeme, protože to, co je tam napsané, je závažné a mohlo by to zavdávat podezření z trestného činu,“ citují Zemana České noviny a tím pádem i mnohá další média.

Pokud celá věc skutečně přeroste v trestní řízení, nejvyšší státní zástupce nabídl svým až příliš otevřeným vyjádřením, navíc v takto rané fázi, kdy ještě audit neexistuje ve finální podobě, munici advokátům.

Když opustíme tento konkrétní příklad a zamyslíme se nad celou věcí obecně, podobná vyjádření z úst šéfžalobce mohou jen varovat všechny potenciální viníky a motivovat je k tomu, aby začali ničit případné důkazy a zametat veškeré stopy.

Můžeme ale mluvit i o odsouzení v přímém přenosu, protože ať již celá věc dopadne jakkoliv, pro část lidí už na ní vždy „něco bude“. A to píšu přes to, že Pavel Zeman jen fakticky potvrdil analýzu, kterou INFO.CZ publikovalo již v sobotu dopoledne. Novináři si ale mohou v tomto ohledu přece jen dovolit něco jiného než žalobci. Ti sice musí v tomto případě konat, s vyjádřeními by ale měli šetřit.

Právníci po staletí věděli, kdy mají mluvit a kdy je lepší mlčet. Když si nebyli jistí, vždy raději mlčeli a vesměs se jim to vyplácelo. Jak Rychetský, tak Zeman nemohli domyslet všechny důsledky svých vyjádření, jinak by si museli dávat lepší pozor na jazyk. Ta slova už nelze vzít zpátky, každopádně ale bude lepší, když se alespoň v obdobných případech zase vrátíme spíše k tomu mlčení.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud