Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Je v Severní Koreji komunismus? Komentář Karla Steigerwalda

Je v Severní Koreji komunismus? Komentář Karla Steigerwalda

Radikální severokorejský komunismus dělá starosti komunistům z lepších částí zeměkoule. Přišli s teorií, že v Severní Koreji žádný komunismus není, nýbrž jen „obyčejná“ diktatura. Čímž se jim ulevilo a našli také pěknou odpověď na otázky nekomunistů: To ten komunismus v Koreji dopadl, co? 

Teorie je to lživá. V Severní Koreji je komunismus nikoliv žádný, nýbrž nejdůslednější. Všem komunistickým teoriím odpovídá: zakázané soukromé vlastnictví výrobních prostředků, žádný alternativní politický život, žádná občanská práva. Veškerá politická moc je v rukou vedení. Jestli se to vedení skládá z deseti členů politbyra, nebo z jednoho syna či vnuka, na systému nic nemění. Je diktátorský, zaštiťuje se Marxem a celým nejasným komunistickým učením. Komunisté rádi tvrdí, že všechny varianty komunistického učení, které kdy kde vládly, byly nedokonalým komunismem či zkresleným nebo že vůbec komunismem nebyly. Ale žádný jiný komunismus než ten spojený s krutou diktaturou neexistuje ani v praxi, ani v teorii. To se jen ti ptáci vykrucují.

Severokorejský režim, podobně jaké jiné krvavé extrémy (Pol Pot, Stalin), je komunistické učení uskutečňované do důsledku a do všech výstřelků. Vyskytovaly se i režimy polokomunistické, ochablé, nedůsledné, revizionistické, předstírající demokracii. Všechny velmi rychle zkrachovaly (Dubček, Gorbačov), protože komunismus bez teroru, násilí a nesvobody není možno ani uskutečnit, ani udržet u moci. Kim Čong-un je dokonalý a klasický představitel komunistické víry. Moc zdědil po otci, což není o nic horší cesta než vraždění (Lenin, Stalin, Pol Pot), zrady (Gomułka, Kádár) a lokajství k Moskvě (Gottwald, Husák), postupy v komunismu obvyklé. Zbývá jen otázka: Co na něm obdivují v KSČM, možném členu příští vlády? No přeci to, že je to skutečný komunistický státník!

Všechny komentáře autora si můžete přečíst na webu Reflex.cz.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744