Jirsa: ČSSD zrušila kvóty pro ženy a dostala silnou Maláčovou | info.cz

Články odjinud

Jirsa: ČSSD zrušila kvóty pro ženy a dostala silnou Maláčovou

GLOSA TOMÁŠE JIRSY | Můj nejoblíbenější citát Ronalda Reagana je ten, který se týká hospodářské politiky státu: „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Kdyby se Reagan dožil dnešní doby, možná by bonmot rozšířil ještě o jedno ponaučení: „Když je to znevýhodněné, pomáhej tomu zavedením kvót.“ Jde o mantru všech bojovníků za sociální spravedlnost a oblíbený návrh feministek, jak vyřešit dle jejich názoru nedostatečné zastoupení žen v politice.

Přesto se česká sociální demokracie rozhodla kvóty nařizující čtyřicetiprocentní účast žen na sociálnědemokratických kandidátkách vyškrtnout ze stanov. Na víkendovém sjezdu k tomu probíhala živá diskuse, kde padaly i návrhy přímo opačné, tedy zavést kvóty třeba na zastoupení seniorů. Nakonec ale zvítězily stanovy nové, bez kvót. Je to ironické zejména ze dvou důvodů.

Zaprvé – víra levicových politiků v neomezenou schopnost lidem nadekretovat jiné chování narazila na realitu. Systém kvót a povinné účasti žen ve vedení ČSSD nevygeneroval žádnou silnou političku. Od dob Petry Buzkové nebyla strana schopná svým voličům nabídnout sociální demokratku „s přesahem“. Ne snad, že by strana ve svých řadách neměla ženy, ale ani jedna z ministryň, poslankyň či lokálních političek nebyla schopná prorazit, udělat dobrý volební výsledek a říct si sebevědomě o místo ve vedení.

Zadruhé – na tom samém sjezdu, kde delegáti zrušili systém kvót, zvolili do vedení Janu Maláčovou. Tedy šéfku ministerstva práce a sociálních věcí, která v posledních měsících spolehlivě zastiňuje řadu vládních kolegů včetně stranického šéfa Hamáčka. V pravicové části spektra si vysloužila přezdívku „Venezuela“ pro své vyhraněné socialistické postoje. K časté nervozitě dovádí i Andreje Babiše, který si ve svých rozdavačných obdobích její návrhy rád přivlastňuje, aby proti nim ve svých rašínovských obdobích tvrdě bojoval jako proti nezodpovědnému plýtvání.

Na rozdíl od vládního kolegy Tomáše Petříčka, který svou politikou na ministerstvu zahraničí útočí na hlasy lidí, kteří ČSSD beztak nikdy hromadně volit nebudou, má Jana Maláčová resort s tématy řádově bližšími srdci levicového voliče a umí je uchopit.

To všechno svědčí o silném potenciálu Maláčové a potvrzuje to tezi, že se politický lídr nedá „najít“ (přeneseně „nakvótovat“), ale buď je, a nebo není. A Jana Maláčová je i navzdory tomu, že kvóty už nejsou. Tak snad to sociálním demokratům pomůže i v neotřelém pohledu na další východiska jejich politiky, která se postupně střetávají s realitou všude možně. Třeba v té Venezuele.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud