Kdy dospěje Bartoš? Stopa názorových strašáků možného pirátského premiéra děsí stále víc

Petr Holec

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Ivan Bartoš se poslední dobou nejvíc ze všeho věnuje popírání Ivana Bartoše. Na šéfa Pirátů, jenž o sobě sám mluví jako o budoucím premiérovi, totiž praskají stále nové názorové strašáky z minula, které se snaží zavřít do skříně údajné mladické nerozvážnosti. Jenže je tu problém: čím víc dnes Bartoš popírá sám sebe, tím víc nás musí děsit představa, že by se skutečně stal premiérem.

„Přál bych si, aby byl svět skutečně bez hranic. Migrace je přirozená věc. Jestli, a to již vidíme ve Francii i Německu, má být Evropa do deseti až patnácti let muslimská, nemám s tím problém,“ napsal například Bartoš v roce 2009 na Pirátském fóru, které teď pro změnu dobíhá celé Piráty. A stejně tak v návalu upřímnosti přiznal, že v roce 2003 hlasoval proti vstupu Česka do EU. Nyní ale tvrdí, že „většinu věcí si už dnes nemyslí“ a že šlo o „mladickou“ rebelii.

A že mu tehdy bylo pouhých dvacet devět let. Ano, každý dospíváme jinak a připusťme, že Bartoš prostě zraje jako nejlepší burgundské: fakt hodně dlouho. Možná i proto na Pirátské fórum ještě v roce 2011 napsal následující: „Na NATO nemáme jednotný názor. Já osobně odmítám politiku NATO. Nesouhlasím s naším členstvím. Neexistují mírové bomby.“ A nejen to: Bartoš se tehdy v jistých ohledech profiloval podobně jako Tomio Okamura, jenž se tehdy politicky teprve rozcvičoval a hlásal „multi-kulti“.

Dnešní „presumptivní premiér“ proto prosazoval referenda na obecní a celostátní úrovni a taky volbu vysokých státních úředníků a manažerů na vysokých pozicích, kam mimo jiné patří i šéfové ČT nebo ČRo. To mu bylo třicet jedna let. No a těsně před posledními sněmovními volbami, v nichž se Piráti stali třetí nejsilnejší stranou a když jemu bylo krásných mladických třicet sedm let, se Bartoš o NATO zamyslel znovu. Tedy téměř: „Já nevím, já nad tím nepřemýšlel,“ odpověděl na přímou otázku Seznam Zpráv, jak by hlasoval o našem členství v NATO.

sinfin.digital