Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdyby Babiš nečekaně zmizel ze scény, byl by to konec ANO? Komentář Petra Kolmana

Kdyby Babiš nečekaně zmizel ze scény, byl by to konec ANO? Komentář Petra Kolmana

Patrně i největší „informační lajdák“ zachytil zprávy o připravovaném vyšetřování předsedy ANO Andreje Babiše. Policie minulý týden zaslala do Poslanecké sněmovny PČR žádost o vydání majitele, pardon, předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a prvního místopředsedy citovaného hnutí Jaroslava Faltýnka. Příčinou by mělo být vyšetřování kolem Čapího hnízda.

Hnutí ANO se nyní pohybuje v předvolebních průzkumech okolo 30 procent. Patrně vyhraje volby, všem trestněprávním kauzám a vyšetřováním navzdory. Jak pravil kdosi bystrý ve veřejnoprávním rozhlase – není otázkou, zda Babiš volby letos vyhraje, ale o kolik.

Dovolím si nastolit kacířskou otázku, co by se stalo, pakliže by Babiš zemřel např. na infarkt, či kdyby ho přejela tramvaj (anebo v Brně dokonce šalina)? Podotýkám zdvořile, že ač pana Babiše sice nevolím, nic zlého mu v jeho soukromém životě samozřejmě nepřeji.

1080p 720p 360p
Bohumil Pečinka o Čapím hnízdě
1080p 720p 360p
Bohumil Pečinka o Čapím hnízdě

Nemyslím zde politický atentát, nejsme v Latinské Americe, ale nějaké přirozené úmrtí – tato smutná událost se nevyhýbá ani miliardářům, ačkoliv je jejich patolízalské okolí možná přesvědčuje o jejich nepostradatelnosti a nesmrtelnosti.

Jak by to následně vypadalo s preferencemi hnutí? Spadli by ANOisté k magickým pěti procentům? Či dokonce pod ně?

Pár týdnů by se z jisté piety a voličského sentimentu asi drželi na dnešních „třicítkách“, nicméně kdo by pak volil stranu postavenou na jediném muži? Kdo by volil stranu de facto bez pořádného programu? Respektive položme si kruciální otázku – kolik procent z dnešních přibližně třiceti tvoří program hnutí a kolik charisma (a na něm postavená popularita) jejího předsedy Babiše? Notabene navíc už nyní i za života předsedy vidíme na obecní a krajské úrovni, o jak nesourodý subjekt jde. Mnohde se rozpadaly zastupitelské kluby hnutí ANO, jinde se vylučovalo, někdo z ANO chtěl jít ve svém městě či kraji do koalice, jiný do opozičních lavic etc. Co by se pak asi dělo, kdyby hnutí přišlo o svého SUPERLÍDRA? Na kolik vzájemně soupeřících skupinek by se pak rozpadlo?

In medias res: Skutečný demokrat by si měl říci – nemám a principiálně nemohu mít rád strany postavené na jediném muži (popř. ženě). Ze zásady nemohu volit takovéto jednohlavé subjekty.

K tradičním stranám a hnutím můžeme mít sto a jednu výhradu. Avšak po desetiletí bylo zcela přirozené, že strana roste a upadá na nějakém svém ideovém základu. Vím, zní to možná, zejména pro mladší čtenáře, starosvětsky, ale takto má být postaven skutečný demokratický systém. Souboj idejí, ne miliardářů. Respektive zápas idejí, ne reklamních a PR agentur.

Pro vyšší informační komplexnost dodávám, že je smutné, že tradiční strany se mnohdy svým stylem přibližují zmíněným stranám jednoho vůdce – miliardáře. Nicméně to vnímejme jako negativní pokřivení systému, ne základní stavební prvek.

Proto mi nezbývá než závěrem vyslovit přání: Vraťme se k výše zmíněnému souboji programů a názorů a opusťme střety miliardářů! A to neplatí jen pro Českou republiku. To však musí učinit volič, nikdo jiný to za nás neudělá!

Bude líp i v tomto směru?

Další komentáře autora najdete na Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1