Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Když Ovčáček opisuje od Trumpa a Soros je strašidlo i amerických voleb. Komentář Roberta Břešťana

Když Ovčáček opisuje od Trumpa a Soros je strašidlo i amerických voleb. Komentář Roberta Břešťana

Pro pozorovatele zvenčí jsou americké volby v polovině funkčního období prezidenta (midterm elections) v mnohém nezvyklé. Je však překvapivé, do jaké míry se některá témata a způsob komunikace podobají tomu, co známe i z České republiky.

Lidé v Columbii, hlavním městě Jižní Karolíny, dosud nikdy v historii neměli větší zájem o volby než nyní. K volbám se jich chystá neobvykle vysoké množství.

„K nadcházejícím volbám se tu registrovalo 90 tisíc nových voličů, před čtyřmi lety jich bylo 47 tisíc,“ ilustruje to novinář místního týdeníku Free Times Chris Trainor na konkrétních číslech.

Jak volby guvernérů i nových členů Kongresu a třetiny senátorů dopadnou, si ani tady, ve státě označovaném za konzervativní a tedy spíše republikánský, neodvažuje odhadovat. Tradičně jde ale o volby odrážející aktuální popularitu prezidenta.

Volby provází značný rozruch, prezidentu Trumpovi jde o hodně. Demokratům, kteří sami počítají s tím, že v Kongresu získají většinu, také.

Pro pozorovatele z Česka (autor tohoto textu zdůrazňuje, že se necítí býti expertem na americkou politiku) je zajímavé sledovat, jakou roli i zde ve volbách hraje roli téma uprchlíků (v zemi, která jen vloni oficiálně přijala přes milion imigrantů), jak politici straší tajemným vlivem George Sorose, i to, jak Trump a jeho blízké okolí vytrvale útočí na média.

Je to až nečekaně blízké tomu, co známe z České republiky.

Kdy a kde se volí v AmericeKdy a kde se volí v Americeautor: INFO.CZ

Inspiraci twitterovým účtem amerického prezidenta Donalda Trumpa těžko zapře mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček.

Známé jsou Trumpovy výroky o tom, že média jsou skutečnými nepřáteli amerického lidu i jeho nálepkování k němu kritických médií jako „fake news médií“.

I poté, co i televize CNN byla adresátem jedné z poštou rozesílaných výbušnin, Trump prohlásil, že odpovědnost nesou právě i média, která by měla přestat „se šířením nekonečné nevraživosti a neustále negativity a často smyšlenými výpady a příběhy“.

Věty z twitterového profilu mluvčího českého prezidenta typu „z novinářské stoky duní urážky, nenávist, zloba a faleš“, „patologická sedlina společnosti, která pohrdá vlastní zemi“ nebo „jsou to média, kdo se snaží rozdělovat společnost“ jako by Jiří Ovčáček rovnou od Trumpa prohnal přes Google překladač.

Dalším prvkem známým důvěrně ze středoevropského regionu je osoba amerického miliardáře a filantropa židovského původu George Sorose.

Osmaosmdesatiletý muž bývá označován za šedou eminenci v Maďarsku, na Slovensku, v Rakousku i v Česku. V USA má reálný základ alespoň fakt, že Soros patří mezi nejvýznamnější podporovatele a dárce tamních demokratů.

Naopak republikánští kandidáti v USA nyní používají veřejně a na svých sociálních sítích (i od některých českých politiků známé) výroky o „aktivistech podporovaných Sorosem“, konspirují o tom, jak Soros tahá za nitky ze zákulisí a naznačují, že si Soros kandidáty kupuje.

Předvolební tažení proti „Sorosovcům“ ovšem značně narušil nedávný masakr v pittsburgské synagoze, kde střelec zavraždil jedenáct lidí.

Kupříkladu republikánský kongresman za Kalifornii Kevin McCarthy krátce po útoku smazal svůj původní tweet o tom, že „nesmíme dovolit Sorosovi, Steyerovi a Bloombergovi (ve všech případech jde o donory Demokratické strany známé i svým židovským původem, pozn. red.) aby koupili tyto volby“.

„Spílají mi na Twitteru, ale jediné, co dělám, je, že mluvím pravdu,“ říká americký prezident Trump. Aktuálně budí největší vášně způsob, jakým ve finále volební kampaně rozehrál uprchlickou kartu.

Konkrétně tu s „karavanou migrantů“, kteří se dali do pohybu v zemích Střední Ameriky (zejména z Guatemaly a Hondurasu) a netají se tím, že chtějí do „země zaslíbené“, do USA.

Může to připomínat uprchlickou krizi v Evropě v roce 2015, i když měřítko je nesrovnatelně menší. Na cestě je zhruba jen šest tisíc lidí. Téma „karavana“ ovšem nyní, na vrcholu předvolební kampaně, ovládá americká média i politiku.

Trump nejprve rozhodl o vyslání více než pěti tisíc vojáků, vojenské techniky i desítek kilometrů žiletkového drátu na hranice s Mexikem. Chvíli poté počet vojáků navýšil na 15 000 a prohlásil, že žiletkového drátu má dost na šířku 150 mil.

Infografika dne: NRAInfografika dne: NRAautor: Info.cz

Trumpovi kritici zdůrazňují, že jde jen o průhledná volební gesta, že karavana je teprve kdesi na jihu Mexika, lidé jdou pěšky, zdaleka, a jsou stále tisíc mil od amerických hranic. Půjdou ještě dlouho a s nejistou budoucností. Americká média karavanu bedlivě sledují, doprovázejí a reportážně pokrývají. Píší o tom, že na cestě jsou celé rodiny, ženy i děti.

Trump ovšem dokola opakuje, že se na Spojené státy řítí kriminálníci, invazní armáda, straší i tím, že jsou v karavaně i lidé z Blízkého východu. Demokraté dostávají i z Česka dobře známou nálepku vítačů, těch, kteří do země chtějí uprchlíky vpustit.

Trump a jeho tým však nepochybně dobře ví, na koho se svou rétorikou obrací a čeho chce a potřebuje dosáhnout; mobilizuje určitý typ voličů. Další jev, který dobře známe i z českých (nejen) prezidentských voleb.

Text původně vyšel na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232