Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Klinická smrt Účtenkovky. Komentář Martina Čabana

Klinická smrt Účtenkovky. Komentář Martina Čabana
 

Účtenková loterie byla jedním z loňských předvolebních hitů Andreje Babiše. Nestihlo se to optimálně, první slosování proběhlo až v listopadu po volbách. Ale v říjnu se s velkou pompou a mnohamilionovým marketingem ze státních peněz začínalo, takže svůj drobný, přesně nezměřitelný kus práce na volebním vítězství hnutí ANO Účtenkovka odvedla.

Tím by se celá tahle komická anabáze se státem bojujícím do hrdel proti hazardu a současně provozujícím hazard mohla ukončit. Jenže to by vypadalo přece jen hloupě. Takže se pojede dál, ačkoli žádný racionální důvod k tomu není.

Počet aktivních hráčů Účtenkovky od loňského listopadu setrvale klesá a posledního slosování se zúčastnila necelá čtyři procenta všech potenciálních hráčů, tedy osob starších 18 let. Je pravda, že ačkoli od listopadu ztratila loterie skoro 120 tisíc účastníků, tedy celou čtvrtinu, počet zaregistrovaných účtenek se celkem stabilně drží plus minus kolem 14 milionů. Takže ti, kteří zůstali, zjevně našli ve státním hazardu jisté potěšení a účtenky do systému lifrují stále intenzivněji. A možná je to i baví.

Jenže je potřeba se ptát, zda zábava pro 360 tisíc lidí za 82 milionů korun ročně ze státních peněz dává nějaký smysl. A tuhle otázku bohužel nelze uspokojivě zodpovědět. Když provozuje loterii soukromník, snadno si spočítá rozdíl mezi penězi přijatými od hráčů v sázkách či losech a vydanými za výhry a další nezbytné výdaje. Státu ale chybí ona příjmová strana, protože účast v Účtenkovce hráče nestojí nic kromě času při úmorném vyťukávání složitých fiskálních kódů z účtenek. Zato výdaje zahrnují vyplácení výher, platbu provozovateli a marketingové aktivity, což vychází na zmíněných 82 milionů za rok.

Jediné, co by mohl stát vydávat za svůj příjem z loterie, je zlepšení daňového inkasa právě díky Účtenkovce – lidé si od obchodníků vyžádají účtenky, protože chtějí hrát, tudíž obchodníci účtenky vydají, tedy zaevidují svou tržbu v režimu EET, čímž neuniknou zdanění. Což je ovšem něco, o čem mohou na ministerstvu financí snít, když náhodou spí, ale nikdo to nedokáže ani přibližně spočítat. Natož aby dokázal určit, zda je přínos stejný nebo vyšší než oněch 82 milionů, a tedy zda státní loterie dává ekonomický smysl. Je to prostě hračka, kterou může premiér Babiš využít k vlastnímu politickému marketingu, když bude třeba. Daňoví poplatníci mu ji mezitím ze svých peněz budou udržovat v současném stadiu klinické smrti.

Není lehké si představit, že by Babiš podobně mdlý a nefunkční projekt bez jasného ekonomického efektu držel při životě, kdyby šlo o jeho vlastní peníze například v Agrofertu. Účtenkovka je drobnou, ale velmi názornou ukázkou toho, že stát se řídí jako firma, jen když se to zrovna hodí.

Další komentáře autora na stránkách E15 >>>

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232