KOMENTÁŘ JANA PALIČKY | Zbývá zhruba měsíc a půl do voleb, ostrá fáze kampaně je v plném proudu a je jasno, kdo se popere o vítězství. Na jedné straně jako obhájce pomyslného titulu hnutí ANO Andreje Babiše, na druhé vyzyvatelé v podobě dvojice koalic SPOLU a Pirátů-STAN. Karty jsou rozdány, partie se tváří jako naprosto ložená a přirozená záležitost, ale chybělo málo a vše mohlo být úplně jinak. Stačí se ohlédnout do poměrně nedávné historie a zjistit, že tím, kdo se mohl stát největším Babišovým konkurentem, mohla být koalice vybudovaná na půdorysu ODS a hnutí STAN. Jakkoliv to dnes může znít nesmyslně, zas až takový nesmysl by to být nemusel. Právě naopak.
I u těch věcí, které se tváří jako pevně dané, často platí, že stačilo málo, a vše mohlo být jinak. Na otázku, co by se stalo, kdyby mladého Adolfa Hitlera onehdá přijali na vídeňskou Akademii výtvarných umění, už odpověď nenajdeme. Pojďme si místo toho zkusit načrtnout alternativní realitu dneška: Co kdyby v současných volbách do sněmovny kandidovali Starostové a nezávislí na jedné kandidátce s ODS? Co kdyby vedle Petra Fialy na setkáních s voliči a na billboardech nestáli Marian Jurečka s Markétou Pekarovou Adamovou, ale Vít Rakušan?
Vraťme se v čase o rok zpátky. Koalice SPOLU neexistuje, stejně tak ani koalice Pirátů se Starosty. Opozičním politikům je ale jasné, že když se nějakým způsobem nespojí, tak mohou zemi víceméně rovnou předat Andreji Babišovi bez boje. Začínají proto první rozhovory o možných aliancích. A pro někoho možná překvapivě probíhají právě mezi ODS a hnutím STAN. O námluvách Občanských demokratů se Starosty psali i Václav Dolejší s Jindřichem Šídlem. Jak dopadly, víme asi všichni.
