Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Chovanec chce jen "přečůrat" Evropskou unii, o zbraně zase tak moc nejde

KOMENTÁŘ: Chovanec chce jen "přečůrat" Evropskou unii, o zbraně zase tak moc nejde

Vyrostl jsem v rodině, kde byly zbraně úplně běžnou součástí života. Už někde kolem desátého roku života jsem uměl střílet z brokovnice, kulovnice či malorážky. Když náš lovecký pes byl nemocný, zastřelili jsme jej za barákem legálně drženou zbraní, aby netrpěl. Rodin, které fungují podobně, jsou v Česku tisíce. Přesto je země šestou nejbezpečnější na světě a zločinů spáchaných legálně drženou zbraní je tu velmi málo, ačkoli zbraní tu zase tak málo není. Zákon o držení zbraní je podle mnohých brilantně formulovaný a je založen na důvěře států a majitelů arzenálu. Proč tedy v Ústavě ukotvovat něco, co je už tak dostatečně ošetřené? 

Důvod je nasnadě a už ho připouští i ministr vnitra Milan Chovanec, který o něm z počátku raději mlčel. Úprava Ústavy ve středu schválená sněmovnou má „přečůrat“ Evropskou unii a na území Česka podstatně omezit dopady unijní novely o držení zbraní. A samozřejmě má posílit pozici země při posuzování žaloby, kterou Chovanec podá k Soudnímu dvoru EU.

Unijní směrnice změní český zákon o držení zbraní, kdežto věc národní bezpečnosti je pořád pod kontrolou členských států. A právě čerstvá změna Ústavy má alespoň částečně zajistit, že pro legální držitelé zbraní se v České republice změní jen málo, protože to bude právě věc národní bezpečnosti, nikoliv záležitost spadající pod oblast, kde je unie králem.

V podstatě jde o postup, který bude velmi zajímavé sledovat i pro ostatní členské státy. Tady vůbec nejde o to, zda to posílí práva držitelů zbraní. Neposílí a není to podstatné. Jde o kompetenční spor. Unijní právo je sice nadřazené ústavě členských států, ale nikoliv bez výjimky. A každý bude sledovat, zda se mu tato „česká ulička“ nehodí někdy v budoucnosti.

Je tu ovšem i druhá otázka. Stojí za to se bránit novele unijní směrnice o držení zbraní? Za mě ano, protože takový paskvil zase tak často neuvidíte. Samotný předpoklad, že omezíte terorismus tím, že občanům unie, kteří zbraň drží a splňují pro to podmínky, znepříjemníte život, je pochybný. Podle všech průzkumů a informací si drtivá většina teroristů pořizuje zbraně na černém trhu. S novelou unijní směrnice se trh ještě rozroste, protože zakazuje například poloautomatické zbraně se zásobníkem na více než 10 nábojů a podobně. Tyto zbraně nezmizí, jen se přesunou na černý trh, kde bude jejich držení nedohledatelné.

Evropská unie tak v podstatě dosáhne dvou věcí. Černý trh se zbraněmi se rozroste a miliony držitelů zbraní si nebudou o evropské společenství myslet nic pěkného. Převládne tak pocit z regulace, která napravuje něco, co fungovalo. Samotná česká iniciativa je pak zajímavá pouze z pohledu kompetenčního sporu, jinak nic nemění. A samozřejmě z pohledu nadcházejících voleb.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744