Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Chovanec chce jen "přečůrat" Evropskou unii, o zbraně zase tak moc nejde

KOMENTÁŘ: Chovanec chce jen "přečůrat" Evropskou unii, o zbraně zase tak moc nejde

Vyrostl jsem v rodině, kde byly zbraně úplně běžnou součástí života. Už někde kolem desátého roku života jsem uměl střílet z brokovnice, kulovnice či malorážky. Když náš lovecký pes byl nemocný, zastřelili jsme jej za barákem legálně drženou zbraní, aby netrpěl. Rodin, které fungují podobně, jsou v Česku tisíce. Přesto je země šestou nejbezpečnější na světě a zločinů spáchaných legálně drženou zbraní je tu velmi málo, ačkoli zbraní tu zase tak málo není. Zákon o držení zbraní je podle mnohých brilantně formulovaný a je založen na důvěře států a majitelů arzenálu. Proč tedy v Ústavě ukotvovat něco, co je už tak dostatečně ošetřené? 

Důvod je nasnadě a už ho připouští i ministr vnitra Milan Chovanec, který o něm z počátku raději mlčel. Úprava Ústavy ve středu schválená sněmovnou má „přečůrat“ Evropskou unii a na území Česka podstatně omezit dopady unijní novely o držení zbraní. A samozřejmě má posílit pozici země při posuzování žaloby, kterou Chovanec podá k Soudnímu dvoru EU.

Unijní směrnice změní český zákon o držení zbraní, kdežto věc národní bezpečnosti je pořád pod kontrolou členských států. A právě čerstvá změna Ústavy má alespoň částečně zajistit, že pro legální držitelé zbraní se v České republice změní jen málo, protože to bude právě věc národní bezpečnosti, nikoliv záležitost spadající pod oblast, kde je unie králem.

V podstatě jde o postup, který bude velmi zajímavé sledovat i pro ostatní členské státy. Tady vůbec nejde o to, zda to posílí práva držitelů zbraní. Neposílí a není to podstatné. Jde o kompetenční spor. Unijní právo je sice nadřazené ústavě členských států, ale nikoliv bez výjimky. A každý bude sledovat, zda se mu tato „česká ulička“ nehodí někdy v budoucnosti.

Je tu ovšem i druhá otázka. Stojí za to se bránit novele unijní směrnice o držení zbraní? Za mě ano, protože takový paskvil zase tak často neuvidíte. Samotný předpoklad, že omezíte terorismus tím, že občanům unie, kteří zbraň drží a splňují pro to podmínky, znepříjemníte život, je pochybný. Podle všech průzkumů a informací si drtivá většina teroristů pořizuje zbraně na černém trhu. S novelou unijní směrnice se trh ještě rozroste, protože zakazuje například poloautomatické zbraně se zásobníkem na více než 10 nábojů a podobně. Tyto zbraně nezmizí, jen se přesunou na černý trh, kde bude jejich držení nedohledatelné.

Evropská unie tak v podstatě dosáhne dvou věcí. Černý trh se zbraněmi se rozroste a miliony držitelů zbraní si nebudou o evropské společenství myslet nic pěkného. Převládne tak pocit z regulace, která napravuje něco, co fungovalo. Samotná česká iniciativa je pak zajímavá pouze z pohledu kompetenčního sporu, jinak nic nemění. A samozřejmě z pohledu nadcházejících voleb.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1