Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Jsme politici, obstruujeme! Blokáda sněmovny není novinka, běžně to ale dělá opozice

KOMENTÁŘ: Jsme politici, obstruujeme! Blokáda sněmovny není novinka, běžně to ale dělá opozice

Parlamentní obstrukce patří k demokratické politice asi tak stejně, jako stávky, demonstrace, happeningy nebo jiné projevy občanské neposlušnosti. Nové je ale po dnešku to, že k obstrukci přistoupila vznikající koalice, a nikoli - jako doposud vždy - menšinová opozice. Pokud si ale pravicoví politici stěžují, že jim hnutí ANO a spol. znemožnilo vystoupit k novičoku, měli by vzít v potaz, že to byli právě oni, kdo se tady o hojné využívání obstrukčních metod zasadil. A důsledně vzato, kdyby se jich dneska do sněmovny dostavilo víc, mohlo se postupovat v běžných mantinelech. Poslanců na to mají dostatek.

Sněmovna je usnášeníschopná, pokud je přihlášeno nejméně 67 poslanců. ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráti jich přitom v součtu disponují sedmdesáti. Ve sněmovně jich ale dneska ráno bylo nejdřív 34, následně 39. 

Otázka zní: pokud považují zmíněné parlamentní formace téma novičok za tak zásadní, že k němu svolávají mimořádnou schůzi sněmovny, proč se dostaví jen asi polovina jejich poslanců? Pokud si pak stěžují na manévr, který jim znemožnil o tématu jednat, jak zamýšlely, neusvědčují ze všeho nejvíc samy sebe z žalostné disciplíny a bídné docházky? Něco na tom bude.

Zrovna tak je potřeba říct, že se tady ještě nestalo, aby většina poslanců přítomná v dolní komoře znemožnila začátek schůze tím, že se vůbec nepřihlásí pomocí elektronického hlasovacího zařízení, což pak má za důsledek právě to, že sněmovna není usnášeníschopná. Přitom bylo dopředu jasné, že program mimořádné schůze i tak neprojde. Proč tedy tak obskurní a neférový postup aliance složená z hnutí ANO, KSČM, SPD a ČSSD zvolila? Efekt to má jediný: znemožnila schůzi byť jen zahájit, k tématu se tak nemohli vyjádřit ani ti poslanci, kteří mají přednostní právo.

Jinak je vše při starém, obstrukce tu byly, jsou a podle všeho taky budou. I noví politici tak pokračují v praxi, kterou dříve oprávněně kritizovali a která přispěla ke ztrátě důvěry v celou politickou třídu. Ostatně pokud by si kritická část voličů namísto dvoutýdenní dovolené strávené kdesi u rybníka nebo na chalupách dopřála stejně dlouhý čas v dolní komoře a mohla tak pečlivě sledovat činnost poslanců, nemohlo by to snad skončit jinak, než vzpourou, defenestrací, anebo aspoň občanskou blokádou dolní komory.

Pokud totiž v podobných situacích jako novináři reportujeme ze sněmovny v tom smyslu, že jsme byli svědky další frašky, je to pouze tím, že jsme každodenním sledováním politického provozu zblízka do značné míry zcyničtěli. Většinou to totiž není ani tak fraška, jako spíš rovnou výsměch voličům. Podobnou nekázeň, pokud jde o přístup k práci, si totiž nikdo jiný než politici v této zemi dovolit jednoduše nemůže. Což platí také o těch politicích, kteří voličům tvrdili, že politiky vlastně nejsou a že budou makat. Ostatně sami se dneska doznali. „Učíme se od vás,“ pokřikovali totiž zástupci obstruujících směrem k opozici.

Což je také asi tak jediné, co jim lze věřit. Obstrukce totiž skutečně nejsou v české politice ničím novým. Vcelku obšírně o nich píše ve své knize o české parlamentní kultuře politolog a ústavní expert Jan Wintr. Zvláště hojné podle něj byly obstrukce už v rakouské říšské radě a českém zemském sněmu za časů habsburské monarchie a divoké scény zažívala i prvorepublikové Národní shromáždění. Wintr třeba upozorňuje, že v rozpravě o vládním prohlášení úřednické vlády Jana Černého 10. listopadu 1920 výtržnosti německých poslanců zcela znemožnily jednání Poslanecké sněmovny.

O kus dál zase připomíná situaci z roku 1929: „Přednes vládního prohlášení premiéra Františka Udržala 13. prosince 1929 zase provázely protesty komunistických poslanců. Poslanci přerušovali Udržala pískotem na píšťalky, zpěvem Internacionály, házením sněmovních tisků na ministerskou lavici a házením praskajících kuliček a výkřiky Pryč s vládou fašistů a sociálfašistů! Poslancům KSČ sekundovali jejich senátorští kolegové, kteří vykřikovali na sněmovní galerii. Řada komunistických poslanců byla za své počínání vyloučena z účasti na příštích deseti schůzích sněmovny, což byla nejvyšší sankce, kterou umožňoval jednací řád.“

Pokud jde o novodobé dějiny české politiky, do roku 2010 trpěla sněmovna velkými obstrukcemi jen výjimečně. K otevřené blokádě sněmovní práce sáhli až pravicoví poslanci na konci ledna 2010. A to vždy ve středu a v pátek, tedy ve dnech, kdy má sněmovna na programu třetí čtení zákonů. „Byly používány v zásadě tři prostředky ke zdržování sněmovního jednání ve středečním a pátečním dopoledni: předkládání desítek procedurálních návrhů, dlouhé řečnění a požadování přestávek na poradu klubu. Nejviditelnějším aktérem obstrukcí byl poslanec Petr Nečas,“ píše Wintr

A pokračuje: „Zvlášť markantní příklad obstrukce poskytuje průběh 74. schůze Poslanecké sněmovny 26. února 2010. Jako první si vzal v rozpravě o návrhu novely zákoníků práce slovo Petr Nečas a jako už poněkolikáté k tomuto tématu přednesl dlouhou řeč, která tentokrát trvala dvě a čtvrt hodiny.“ Podle Wintra je proti tomuto druhu obstrukce velmi obtížná obrana, zvláště když předsedající místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip na námitky poslanců výslovně konstatoval, že poslanec Nečas stále hovoří k věci.

„Obstrukce poslanců ODS, které začaly na konci ledna, začaly polevovat až v polovině dubna, a ovlivnily tak v zásadě celý zbytek volebního období,“ uzavírá Wintr svůj výklad k obstrukcím, které jako metodu politického boje oprášila ODS na začátku roku 2010. V mezičase si ale obstrukční praktiky osvojily také ostatní formace. Jak jsme už napsali: pokud to bylo efektivní, obstruoval tady snad úplně každý. Což po dnešku platí také o hnutí ANO.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1