KOMENTÁŘ: Kroupa není neomylný Bůh. I kvůli němu nám lidé věří méně než uklízečkám

Petr Holec

Mezi investigativním reportérem Jankem Kroupou a šéfem Českého rozhlasu René Zavoralem vzplálo drama kvůli reportáži o Agrofertu. Jako obvykle jsou hned na světě petice, analýzy a samozřejmě i strach o svobodu slova, který nás novináře přepadá vždy, když nás někdo kritizuje. Zavoral má na své straně analýzu Fakulty sociálních věd a Radu Českého rozhlasu, Kroupa hlavně sebe a taky své kolegy.

Jeho reportáž „soudily“ tři analýzy a jedna z nich, od Institutu komunikačních studií a žurnalistky Fakulty sociálních věd, v ní našla profesní chyby. Že se tři expertní studie neshodují, není nic neobvyklého. Dejte dohromady tři experty a máte tři, možná i čtyři suverénní expertní názory. Navíc jde o specifický žánr připomínající chemii: i investigativní novináři pracují metodou pokusu-omylu, podobně jako kdysi chemik Miroslav Kalousek na financích. Svět žurnalistiky je proto plný pravdivých odhalení i velkých omylů. Nakonec jsme jen lidi, i když se často rádi stavíme nad ně.  

O fatálních omylech ostatně ví své i Kroupa, jeho někdejší reportáž na TV Nova poslala do vazby několik nevinných lidí včetně současné eurokomisařky Věry Jourové. Jen krátce: byl podzim 2006 a Kroupa se nechal obelhat architektem Markem Řičářem o údajném dotačním podvodu v Budišově, o němž do té doby nikdo nikdy neslyšel. Kroupa tehdy poslal do terénu reportéra, který natočil Řičářovy lži, načež šlo okamžitě do vazby několik vysoce postavených lidí včetně Jourové a tehdejšího starosty Budišova Péti.

Kdo po Zemanovi? Babiš by byl rád prezident, Drahošovo hnutí asi vznikne, říká Kroupa

sinfin.digital