Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Limity Fischerovy kandidatury: Jak chce z Prahy měnit regiony a jak spojí strany?

KOMENTÁŘ: Limity Fischerovy kandidatury: Jak chce z Prahy měnit regiony a jak spojí strany?

„Je únor a já jsem se rozhodl kandidovat do Senátu,“ pronesl dnes neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer. Zařadil se tak po bok Marka Hilšera, který totožné rozhodnutí oznámil na začátku měsíce. Navzdory rozdílným profesním dráhám je spojuje několik věcí, které ukazuje i jejich kandidatura do Senátu. Oba chtějí představovat slušnější protipól vrcholným českým politikům Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Shodně chtějí mazat propast mezi Prahou a regiony. Jenže i tak oba kandidují v hlavním městě. A jako mnoho dalších můžou narazit na půtky mezi stranami, které větří novou lákavou tvář.

Základní znak, který Fischera a Hilšera spojuje, představuje jejich neočekávaný úspěch ve volbách. Fischer v prvním kole prezidentského klání překročil desetiprocentní hranici a obsadil třetí místo. Do kampaně přitom vstoupil poměrně pozdě a nepředstavoval ani příliš známou tvář.

Hilšerovi se podařilo s neznámou tváří, s naprosto minimálními financemi v řádech statisíců korun a s nálepkou občanského aktivisty dosáhnout na zhruba osm procent hlasů.

Na oba muže tak bezprostředně po skončení prvního kola začaly mířit otázky, jak svůj zisk dále zúročí v politice. Zároveň se o ně začaly přetahovat politické strany, které chtějí oživit vlastní značku a získat do svých řad populární osobnost. Fischer i Hilšer od začátku tvrdili, že na vstup do stranického života se necítí. Oba prohlašují, že o senátorské křeslo se chtějí ucházet jako nezávislí kandidáti. S politickými stranami ale jednají o podpoře. Bruslí se tu opatrně mezi dvěma cestami.

Spojování politických stran

„Žijeme v zastupitelské demokracii, kde má parlament naprosto klíčovou roli. A do parlamentu bez politických stran není úplně jednoduché vstupovat. Lidé ale mají poměrně nízkou důvěru v parlament a ještě menší v politické strany. Tady je něco špatně. Je to potřeba pojmenovat. Je potřeba investovat do toho, aby měli důvěru, že parlamentní demokracie sice není nejrychlejší, možná ani nejlevnější, ale že to za to stojí,“ vyprávěl Fischer v rozhovoru pro INFO.CZ v období mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Už tehdy se scházel s politiky z různých stran. A pokračuje v tom i dnes. „O podpoře své kandidatury již jednám s TOP 09, STAN a KDU-ČSL,“ upřesňuje.

1080p 720p 360p
Pavel Fischer komentuje ze štábu Jiřího Drahoše porážku vyzyvatele prezidenta M. Zemana

A to je další bod, který oba kandidáty spojuje. Hilšer mluví o potřebě integrovat liberální část české politické scény. Fischer vyjednává se stranami, které jsou totožné s těmi sdruženými v Evropské lidové straně. Zdaleka přitom není první. Už například Luděk Niedermayer říkal na podzim v rozhovoru pro INFO.CZ, že chce právě tyto strany propojit i na domácí půdě. „Vytvářet násilně slepenec, co se shodne jen na tom, že je levice nebo pravice, to není dostatečné. EPP a její fungování v Bruselu ukazuje, že to docela dobře funguje,“ tvrdil tehdy.

Alespoň navenek to ale nevypadá, že by se tato snaha někam posunula. Volby do poslanecké sněmovny naopak dobře ukázaly, že koalice často ještě před volbami ztroskotají na mezistranických neshodách. Senátní volby bývají oproti tomu klidnější. Jenže to zároveň může být i jejich mínus: Senát prostě veřejnost tolik nezajímá. A přijít by mohl – minimálně do určité míry – i o svou funkci demokratické pojistky. Andrej Babiš už nejednou mluvil o tom, že by ho úplně zrušil.

Pomoc regionům, vyřešení exekucí

A pak je tu ještě jedno pojítko mezi Fischerem a Hilšerem. Oba mluví o tom, že chtějí pomoci regionům, v nichž je podstatně horší situace než v metropoli. Bývalý diplomat dnes mluvil o potřebě věnovat se problematice exekucí. Padala slova jako „útisk lidí“ nebo „navracení pocitu důstojnosti“.

Logiku to dává. I mapa volebních výsledků prezidentské volby, kterou kandidáti jistě pečlivě studovali, ukazuje v konkrétních ohledech na rozdělení Praha versus regiony. Proč se tedy ale oba muži rozhodli kandidovat do Senátu v pražských obvodech? Fischer za Prahu 12 a Hilšer Prahu 2, 3 a část 10? Letos se jim přitom nabízí obvody v místech jako Chomutov (z něhož Hilšer koneckonců i pochází), Sokolov, Teplice nebo Karviná. Tedy přesně ta místa, která se nejvíce potýkají třeba právě s dluhovou pastí.

Úvaha je to jednoduchá: Přesvědčit pražské voliče bude pro dvojici těchto kandidátů jednodušší. Budování slibovaných mostů mezi metropolí a regiony ale jejich rozhodnutí ani trochu nenahrává. Jak zmínil v období prezidentských voleb bývalý předseda vlády Petr Pithart v rozhovoru pro E15: „Potvrzuje se tragická rozpolcenost této země. Přitom já naprosto odmítám dělení na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu. (…) Vždyť jsem venkovský senátor, nikdy jsem nekandidoval v Praze. Dobře vím, co si lidé myslí nikoli o Pražanech, ale o pražské politice“.

Zbývá ještě jedna otázka: bude do Senátu kandidovat i Jiří Drahoš? V Praze zbývají ještě dva obvody.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1