Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Limity Fischerovy kandidatury: Jak chce z Prahy měnit regiony a jak spojí strany?

KOMENTÁŘ: Limity Fischerovy kandidatury: Jak chce z Prahy měnit regiony a jak spojí strany?

„Je únor a já jsem se rozhodl kandidovat do Senátu,“ pronesl dnes neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer. Zařadil se tak po bok Marka Hilšera, který totožné rozhodnutí oznámil na začátku měsíce. Navzdory rozdílným profesním dráhám je spojuje několik věcí, které ukazuje i jejich kandidatura do Senátu. Oba chtějí představovat slušnější protipól vrcholným českým politikům Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Shodně chtějí mazat propast mezi Prahou a regiony. Jenže i tak oba kandidují v hlavním městě. A jako mnoho dalších můžou narazit na půtky mezi stranami, které větří novou lákavou tvář.

Základní znak, který Fischera a Hilšera spojuje, představuje jejich neočekávaný úspěch ve volbách. Fischer v prvním kole prezidentského klání překročil desetiprocentní hranici a obsadil třetí místo. Do kampaně přitom vstoupil poměrně pozdě a nepředstavoval ani příliš známou tvář.

Hilšerovi se podařilo s neznámou tváří, s naprosto minimálními financemi v řádech statisíců korun a s nálepkou občanského aktivisty dosáhnout na zhruba osm procent hlasů.

Na oba muže tak bezprostředně po skončení prvního kola začaly mířit otázky, jak svůj zisk dále zúročí v politice. Zároveň se o ně začaly přetahovat politické strany, které chtějí oživit vlastní značku a získat do svých řad populární osobnost. Fischer i Hilšer od začátku tvrdili, že na vstup do stranického života se necítí. Oba prohlašují, že o senátorské křeslo se chtějí ucházet jako nezávislí kandidáti. S politickými stranami ale jednají o podpoře. Bruslí se tu opatrně mezi dvěma cestami.

Spojování politických stran

„Žijeme v zastupitelské demokracii, kde má parlament naprosto klíčovou roli. A do parlamentu bez politických stran není úplně jednoduché vstupovat. Lidé ale mají poměrně nízkou důvěru v parlament a ještě menší v politické strany. Tady je něco špatně. Je to potřeba pojmenovat. Je potřeba investovat do toho, aby měli důvěru, že parlamentní demokracie sice není nejrychlejší, možná ani nejlevnější, ale že to za to stojí,“ vyprávěl Fischer v rozhovoru pro INFO.CZ v období mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Už tehdy se scházel s politiky z různých stran. A pokračuje v tom i dnes. „O podpoře své kandidatury již jednám s TOP 09, STAN a KDU-ČSL,“ upřesňuje.

1080p 720p 360p
Pavel Fischer komentuje ze štábu Jiřího Drahoše porážku vyzyvatele prezidenta M. Zemana

A to je další bod, který oba kandidáty spojuje. Hilšer mluví o potřebě integrovat liberální část české politické scény. Fischer vyjednává se stranami, které jsou totožné s těmi sdruženými v Evropské lidové straně. Zdaleka přitom není první. Už například Luděk Niedermayer říkal na podzim v rozhovoru pro INFO.CZ, že chce právě tyto strany propojit i na domácí půdě. „Vytvářet násilně slepenec, co se shodne jen na tom, že je levice nebo pravice, to není dostatečné. EPP a její fungování v Bruselu ukazuje, že to docela dobře funguje,“ tvrdil tehdy.

Alespoň navenek to ale nevypadá, že by se tato snaha někam posunula. Volby do poslanecké sněmovny naopak dobře ukázaly, že koalice často ještě před volbami ztroskotají na mezistranických neshodách. Senátní volby bývají oproti tomu klidnější. Jenže to zároveň může být i jejich mínus: Senát prostě veřejnost tolik nezajímá. A přijít by mohl – minimálně do určité míry – i o svou funkci demokratické pojistky. Andrej Babiš už nejednou mluvil o tom, že by ho úplně zrušil.

Pomoc regionům, vyřešení exekucí

A pak je tu ještě jedno pojítko mezi Fischerem a Hilšerem. Oba mluví o tom, že chtějí pomoci regionům, v nichž je podstatně horší situace než v metropoli. Bývalý diplomat dnes mluvil o potřebě věnovat se problematice exekucí. Padala slova jako „útisk lidí“ nebo „navracení pocitu důstojnosti“.

Logiku to dává. I mapa volebních výsledků prezidentské volby, kterou kandidáti jistě pečlivě studovali, ukazuje v konkrétních ohledech na rozdělení Praha versus regiony. Proč se tedy ale oba muži rozhodli kandidovat do Senátu v pražských obvodech? Fischer za Prahu 12 a Hilšer Prahu 2, 3 a část 10? Letos se jim přitom nabízí obvody v místech jako Chomutov (z něhož Hilšer koneckonců i pochází), Sokolov, Teplice nebo Karviná. Tedy přesně ta místa, která se nejvíce potýkají třeba právě s dluhovou pastí.

Úvaha je to jednoduchá: Přesvědčit pražské voliče bude pro dvojici těchto kandidátů jednodušší. Budování slibovaných mostů mezi metropolí a regiony ale jejich rozhodnutí ani trochu nenahrává. Jak zmínil v období prezidentských voleb bývalý předseda vlády Petr Pithart v rozhovoru pro E15: „Potvrzuje se tragická rozpolcenost této země. Přitom já naprosto odmítám dělení na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu. (…) Vždyť jsem venkovský senátor, nikdy jsem nekandidoval v Praze. Dobře vím, co si lidé myslí nikoli o Pražanech, ale o pražské politice“.

Zbývá ještě jedna otázka: bude do Senátu kandidovat i Jiří Drahoš? V Praze zbývají ještě dva obvody.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232