Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komentář Michala Stupavského: Globální ekonomika je za vrcholem

Komentář Michala Stupavského: Globální ekonomika je za vrcholem

Globální ekonomický růst pokračuje a je silně synchronizován napříč světovými regiony. Aktuálně probíhá nejsilnější globální hospodářská expanze od finanční krize z let 2007 až 2009. Růst světového HDP by se měl přitom i letos pohybovat mírně nad úrovní tří procent.

Dle předstihových indikátorů sentimentu (zejména indexů nákupních manažerů) již nicméně dynamika světové ekonomiky dosáhla svého maxima na konci loňského roku a od začátku letošního roku mírně zpomaluje. To ostatně potvrdily i údaje o vývoji tempa růstu HDP za první čtvrtletí napříč světovými ekonomikami. Například japonská ekonomika dokonce v prvním čtvrtletí mírně poklesla.

Inflační vývoj pro globální finanční trhy stále nepředstavuje žádný problém. Dubnová inflace v USA a eurozóně se prakticky dostala na dvouprocentní cíl centrálních bankéřů, nicméně prozatím se nezdá, že by měl růst cen nějak zásadně přestřelit, a to i přes nízkou míru nezaměstnanosti napříč světovou ekonomikou a přes rostoucí trend ceny ropy. 

Americká centrální banka bude pravděpodobně pokračovat v graduálním zvyšování úrokových sazeb, jež jsou z historického hlediska stále velice nízko. Evropská centrální banka drží úrokové sazby stále na nule a minimálně do konce září bude pokračovat v nákupu dluhopisů. I nadále se zdá, že eurozóna má před sebou ještě minimálně rok bez zvýšení sazeb.

Akciové trhy mají, alespoň pohledem nejširšího světového indexu MSCI All Country World, po devíti letech globálního býčího trhu to nejlepší za sebou. Dynamika světové ekonomiky a růst korporátních zisků budou pravděpodobně v následujících dvou letech z cyklického vrcholu postupně mírně zpomalovat, což bude pro akciovou výkonnost představovat negativní faktor.

Za celý rok 2018 v našem základním scénáři očekávaného vývoje počítáme pouze s mírně kladnou výkonností globálních akciových trhů kolem pěti procent (v dolaru). Ocenění globálních akciových trhů neboli valuace tržních cen akcií ve vztahu k fundamentálním veličinám jako zisky (P/E), tržby (P/S) či cash flow (P/CF) jsou již momentálně z historického srovnání mírně nadprůměrné, proto u valuací v letošním roce očekáváme postupný mírný pokles.

Na trh českých státních dluhopisů mám nadále poměrně opatrný výhled, neboť výnosy do doby splatnosti jsou stále poměrně blízko historických minim. Ve střednědobém horizontu tak stále očekávám nárůst výnosů do doby splatnosti, respektive pokles cen. A to zejména u emisí s delší splatností.

Tento výhled vychází z výhledu německých státních dluhopisů, jež jsou s českými protějšky úzce spjaty. Po ukončení nákupu dluhopisů ze strany ECB, jež se očekává v průběhu letošního čtvrtého kvartálu, pravděpodobně postupně dojde k růstu výnosů německých státních dluhopisů, přičemž české státní dluhopisy budou patrně tento pohyb do značné míry kopírovat.

Co se týče korporátních dluhopisů investičního i neinvestičního stupně, domnívám se, že po výrazném cenovém růstu z minulých let včetně roku 2017 také mají to nejlepší za sebou. Klíčový indikátor atraktivity korporátních dluhopisů – kreditní marže, tedy rizikové přirážky nad výnosy relativně bezrizikových státních dluhopisů – se totiž stále pohybují poblíž historickým minim.

V každém případě musíme i nadále počítat se zvýšenou krátkodobou volatilitou neboli kolísavostí tržní cen všech rizikových aktiv v čele s akciemi.

Mezi aktuální klíčová rizika opatrně pozitivního základního scénáře očekávaného vývoje globálních finančních trhů za celý rok 2018 patří politický vývoj v Itálii a postoj nové vlády k eurozóně a fiskální politice. Dále další výrazné zhoršení měnové situace v Turecku včetně výsledku červnových voleb. Je třeba vnímat i riziko dalšího vyostření situace v mezinárodním obchodě, zejména ve vztahu mezi USA a Čínou a USA a Evropskou unií. 

Může samozřejmě dojít také k rychlejšímu než očekávanému zpomalování globální ekonomiky z cyklického vrcholu, jehož bylo dosaženo na konci loňského roku. Rizikem je také neočekáváné a výrazné zvýšení inflace a inflačních očekávání stejně jako výrazně rychlejší než očekávaná normalizace monetárních politik klíčových centrálních bank (Fed, ECB, BoJ). Posledním strašákem oproti aktuálnímu očekávaní může být výraznější zpomalení čínské ekonomiky, případně kreditní či realitní krize.

Autor je investičním stratégem společnosti Conseq Investment Management.

Komentář vyšel na webu E15.CZ.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1