Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Panuj těm, kdo se z historie nepoučili. Komise chce rozdělit Google, k čemu by to vedlo?

Komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager – která se neživí tvorbou hodnot, za které by jí lidé byli ochotni dobrovolně zaplatit, takže k tomu musejí být donuceni – nemá ráda Google. Ten si na sebe naopak nejen bez problémů vydělá, protože poskytuje lidem služby, které poptávají, ale ještě navíc skrze daně živí právě i třeba paní Vestager.

Důvodem k její nevraživosti je prý tržní dominance Googlu, se kterou chce EU něco dělat. Ještě že EU žádnou dominanci nemá.

A co má být řešením? Evropská komise uvažuje nad rozdělením Googlu. Logika za tím je přibližně taková: Poskytuje-li někdo službu tak dobře, že vyhovuje skoro každému, musíme s tím něco dělat a zarazit to!

Ačkoliv rozhodně nejsem spokojen se vším, co a jak Google dělá, s pokorou uznávám, že pro většinu lidí je zjevně nejlepší volbou. Jinak by neměl žádnou tržní dominanci, neboť nikdo není nucen jeho služeb využívat.

Tohle je něco, co se rozhodně nedá říci o regulátorech (evropských či národních); jedině oni mají skutečný monopol a neustále rostoucí moc nad námi všemi.

Standard Oil - jeho rozdělení poškodilo zákazníky

George Santayana kdysi řekl, že kdo se nepoučí z historie, bude donucen ji opakovat. A já si v souvislosti s úvahami o rozdělení Googlu nemohu nevzpomenout na více než sto let starý příběh o rozdělení Standard Oilu.

Tento petrolejový gigant též poskytoval služby lepší než konkurence široko daleko, takže se stal majoritním hráčem na trhu. Skupoval konkurenci a díky své velikosti si mohl dovolit nabízet zákazníkům tak pohádkové ceny, že proti němu nikdo neobstál. Dnes bychom to nazvali „nekalými“ obchodními praktikami. Jenomže výsledkem byl divoký konkurenční boj a neustálý dlouhodobý pokles ceny petroleje, dokud… dokud ho stát nerozdělil. A kdo na to doplatil? Pochopitelně zákazník.

Jak funguje trh

Rakouská ekonomická škola má skvělé teoretické vysvětlení, proč takové státní zásahy nepřinesou nic dobrého; ale v tomto případě nám bohatě postačí selský rozum: Proč chce EU rozdělit Google? Protože je největší. A proč je největší? Protože ho nejvíce lidí preferuje před konkurencí. Jenže proč jej preferují? Protože jim poskytuje z jejich pohledu nejlepší služby!

Trh odměňuje právě takové hráče, kteří nejlépe uspokojují potřeby zákazníka; zatímco regulace je trestají. Jinými slovy: Funguje něco moc dobře? Začněme to regulovat, pokutovat, danit a ničit, dokud to nezačne fungovat špatně; pak to můžeme zachránit nějakou dotací.

Autor je anarchokapitalista.

Další komentáře si můžete přečíst na webu Reflexu

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744