Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komentář Pavla Novotného: Když tě nadnáší naivita, skončíš v tureckém vězení

Komentář Pavla Novotného: Když tě nadnáší naivita, skončíš v tureckém vězení

Zamilovali se do nich a pak i do sebe. Láska je to jako z filmu: mezi kurdskými bojovníky se všemi jejich zbraněmi, odvahou, patosem a umíráním. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas jsou mladé, romantické děti národa zaparkovaného u televizí a výčepů. Boj syrských Kurdů přijali za svůj a neváhali o tom hrdě říci každému, kdo naslouchal. Web je plný jejich snímků s bojovníky a symboly kurdského boje.

Markéta a Mirek navíc naivně nevidí valný rozdíl mezi bojem a humanitární pomocí, vždyť obojí přece pomáhá „našim“.

Idealisté vždy umírají jako první, což v Orientu platí trojnásob. Českou dvojici chytli a zavřeli Turci, kteří kurdské Lidové obranné jednotky (YPG) považují za teroristy. Mají k tomu důvod faktický i politický. YPG sdílí marxistické představy se Stranou kurdských pracujících, která u sousedů v Turecku bojuje za nezávislost a utopii. Ankara se ale nejpozději od zpackaného puče staví do role všemi zrazeného mučedníka, který se musí vypořádat s vnitřním i vnějším nepřítelem… Mimochodem, kde jsme to jen slyšeli.

Situace je o to komplikovanější (jako v Orientu vše), že syrští Kurdové jsou sice rivaly Turecka, se Západem a USA se ale naopak přátelí a všichni společně dohromady válčí s Islámským státem. Turecko je v NATO stejně jako Česko. Ankara tak obviňuje z terorismu dva občany spřátelené země, kteří se provinili tím, že bojovali proti nepříteli Turecka, ovšem po boku nepřítele Turecka…

Nevěřím, že Markétu a Miroslava zajímají podobné žvásty. Oni přece bojují se Zlem (Islámský stát) na straně Dobra (utlačovaní Kurdové). Jistě, hloupě riskovali a snad o tom i věděli. Z dostupných informací ale lze usuzovat, že ve skutečnosti nejsou nebezpeční, že zbraně Kurdům nedodávají (to s radostí udělají jiní). Že o své misi spíše mluví a život opravdu komplikují jen diplomatům, kteří jsou od toho nakonec placeni.

Ankara má dvě možnosti: buď ukáže nadhled a český pár navždy vyhostí, čímž si u Prahy získá body už podruhé – Turci pomohli už při osvobození Antonie Chrástecké a Hany Humpálové, které byly uneseny v Pákistánu. Nebo z nich Markéty a Mirka vyrobí exemplární případ zlých cizinců, kteří se vydali zahubit Turecko. Nezpronevěří se svým zákonům, posunou se však dále na východ. Do zemí, které neodpouštějí ideály a chyby.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1