Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Putinova čtyřhodinová beseda s občany: Ahoj lidi, jsem Baron Prášil a slíbím vám úplně cokoli

KOMENTÁŘ: Putinova čtyřhodinová beseda s občany: Ahoj lidi, jsem Baron Prášil a slíbím vám úplně cokoli

Přestože v každé televizní čtvrteční večerní besídce prezident Miloš Zeman na TV Barrandov perlí, oproti smyšleným diskusím ruského prezidenta Vladimira Putina, je to zcela nevinná debata. Putin ve čtvrtek odpoledne v televizní diskusi nazvané „Přímá linka“ opět předvedl, že ruská propaganda není daleko od nesmyslů, které produkuje Severní Korea. Zajímavé přitom je, že ruský car moderní doby své výkony pořád vylepšuje.

První „Přímá linka“ s Putinem proběhla 24. prosince 2001. Ve čtvrtek se tak stalo již pošestnácté a pořad trval 4 hodiny a 17 minut (jen kubánský komunistický vůdce Fidel Castro mluvil občas ještě déle). Podle ruských médií přišlo už před zahájením přímého přenosu Putinovi 1,9 milionů dotazů. Další várka pak v průběhu vysílání. Přesto Putin na konci „Přímé linky“ zcela vážně vyslovil naprostý nesmysl, že „prozkoumá otázky, na které nestihl odpovědět“. Zbývá mu jich tak jen něco kolem dvou milionů.

Besedy prezidenta Putina s občany, u kterých nejsou ale žádní normální občané k mání, silně připomínají kultovní knihu německého spisovatele Gottfrieda Augusta Bürgera „Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel“. I zde je obvyklé lhaní převedeno do monstrózních rozměrů.

Stačí se podívat, na co Vladimir Putin odpovídal a jak odpovídal.

Výmysl střídal výmysl

Například občany Ruska v poslední době velmi trápí prudký růst cen benzínu. V zemi, která oplývá obrovskými zdroji ropy a zemního plynu, je taková otázka skutečně na místě. V největším státě světa má Putin neomezenou moc, a pokud vláda něco dělá špatně, může za to on sám. K cenám benzínu přesto řekl, že „situace je neudržitelná“, že ji způsobila „chybná státní regulace“ a slíbil, že vše ihned vyřeší. Do živého vysílání se pak připojil ministr energetiky Alexander Novak a oznámil, že provede „daňový manévr“ a „zmrazí ceny“. To je fantastické, doufám, že někdo okamžitě Putina a Novaka navrhne na Nobelovu cenu za ekonomii.

Člověk si chtě nechtě při poslechu dotazů mířících na Putina i jeho odpovědí musí připadat jako v blázinci, nebo pojmout podezření, že ruská propaganda ustrnula v tomto případě někde v 70. letech minulého století.

Zde je několik příkladů, co moskevský samolibý vládce všechno dokáže. Americký prezident Donald Trump by se měl stydět, že je takový břídil a není schopen si poradit ani s elementárními problémy.

Například obyvatelé vesnice Surajka z Altajského kraje si stěžovali, že mají jen jednu školu a i té hrozí uzavření: Odpověď: „Otázka bude vyřešena.“

Jedna z otázek řešila, proč Putin uznává Porošenka (ukrajinský prezident), když Západ neuznává Asada (syrský prezident). Odpověď: „Zajímavá otázka.“

Putinovi také položili dotaz proč se maso krávy nazývá hovězím. Předal ji vicepremiérovi Gordějevovi. Ten neměl ponětí. Vladimir Vladimirovič Putin také ne. To je ale selhání, vůdce ví přece všechno.

Majitel soukromého domu z Ivanova si pak prezidentovi stěžoval na zákon, který neumožňuje využití zlevněné hypotéky rodinám, které mají více než tři děti. Odpověď: „Daný výnos bude opraven.“ Vláda, nevláda, parlament, neparlament.

Putin promluvil i o nových strategiích léčby rakoviny, včetně budování nových onkologických center. Podle ministryně zdravotnictví budou přijata opatření, aby lékaři odhalovali rakovinu během preventivních prohlídek. A je to! To, co se dávno ví po celém světě, Putin zavede několika slovy i v Rusku. Vskutku objevné.

Při otázkách na sankce uvalené Západem na Rusko kvůli okupaci Krymu a válce na východě Ukrajiny, ale Putin přiznal, že to problém je, ne že ne. Ale on zajistí, že jeho země vše překoná.

V jiných odpovědích pak naznačil, že Rusko je kromě zbraní technologicky zaostalé, že má špatné silnice a železnice. To ale opakují sovětští a ruští vládci celá desetiletí. On na tom moc nezměnil.

Nejzvláštnější na celé „Přímé lince“ je, že Rusové se nechají Putinem dokola pořád obelhávat a nijak moc jim to nevadí.

Další komentáře autora na stránkách Reflex.cz >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1