Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Sjezd přehnaných očekávání: Chovanec, Zimola ani Hamáček spásou nebudou

KOMENTÁŘ: Sjezd přehnaných očekávání: Chovanec, Zimola ani Hamáček spásou nebudou

Čekat cokoli zlomového od nedělního sjezdu sociálních demokratů by bylo bláhové. Přestože se po volbách ze strany ozývaly hlasy volající po razantních změnách a odchodu do opozice, povolební dynamika i výsledek prezidentské volby nejstarší českou politickou stranu tlačí k participaci na vládní většině a do defenzivního postavení zároveň. Sjezd tak nebude o hledání nových tváří a nové strategie, natož o radikálně-levicovém programovém obratu, jako spíše o opatrném příklonu k něčemu vyzkoušenému. Těžiště české politiky táhne sociální demokraty k Zemanovi a tudíž ke konzervativnímu hledání východiska ze současné její krize.

Relevantní kandidáti na předsedu, tedy Jan Hamáček, Milan Chovanec a Jiří Zimola, se takřka v ničem neliší. Ani jeden není novou tváří, ani jeden nenabízí vizi sociálně-demokratické politiky pro budoucí roky, všichni připouštějí za jistých okolností participaci na vládě Andreje Babiše a každý z nich deklaruje vstřícný vztah k prezidentovi. Všichni tři se tudíž logicky inspirují v minulosti, hrají opatrně na jistotu a spásu spatřují po vzoru Miloše Zemana v jistém obratu k národovecké programatice.

Čekat od nich pokus o formulaci ambiciózní, natož progresivní levicové politiky, která by mohla oslovit i jiné, než tradiční voliče ČSSD, kteří sice volí Zemana, avšak mezi stranami začali v mezičase upřednostňovat ve velké míře hnutí ANO a SPD, by tudíž bylo podobně realistické, jak počítat s tím, že se fotbalová FC Barcelona vzdá pověstného celoplošného a ofenzivního tiki-taka systému a začne praktikovat na obraně postavené catenaccio.

V neposlední řadě lze o všech třech kandidátech na předsedu říct, že jsou spíše zákulisními hráči a stranickými bafuňáři, kteří jsou zvyklí komunikovat s typově podobnými spolustraníky, dokážou tak sice manévrovat uvnitř strany, mezí jejími proudy a regionálními klikami, avšak nedisponují potenciálem, který nutně potřebuje každý lídr, jehož ambicí je oslovit masy. „Jednotliví kandidáti zpravidla uvažují spíše s ohledem na to, jak přitáhnout bývalé voliče, tedy ohlížejí se do minulosti, případně hledají nějaké krátkodobé pragmatické či populistické řešení,“ říká k tomu politolog Ladislav Cabada.

Ilustrovat to podle něj lze právě na tom, jak se všichni tři zmínění kandidáti lísají k Zemanovi. Podle Cabady právě tento očekávatelný manévr sociálních demokratů může po sjezdu nahradit absenci srozumitelného programu a charismatického lídra. „Současně by mohl posloužit jako mediální zástěrka pokračujících rozporů ve straně,“ dodává Cabada s tím, že ať už vyhraje volbu předsedy kdokoli, lze jen těžko čekat, že ho budou všechny proudy akceptovat. Přimknutí k Zemanovi sebou ale nese i jiná úskalí. Tím nejpodstatnějším může být programová reorientace strany a ztráta jeji sociálnědemokratické identity.

Pokud totiž třeba Milan Chovanec po prezidentských volbách tvrdil, že Zemanova výhra jednoznačně vyvrací tezi o mizení levicových voličů, je třeba připomenout, že se Zeman na svůj elektorát neobracel ani tak se sociálně-demokratickým programem, jako spíše národně-socialistickým. Právě v tomto duchu je třeba také chápat Chovancovu výzvu k levicovému obratu. „Jako předseda ČSSD budu chtít, abychom přestali ideově bloudit a vrátili se ke svým programovým kořenům. I proto budu usilovat, abychom měli dobrý vztah s prezidentem republiky, jehož vnímám jako bytostně levicového politika,“ nenechává Chovanec nikoho na pochybách.

Cabada pak upozorňuje na další aspekt případného příklonu ČSSD k Hradu. „Osobně budování pevné vazby na prezidenta u jakékoli strany – a ať je tím prezidentem kdokoli – nepovažuji za dlouhodobě moudré, protože potlačuje hledání vlastní pozice strany,“ vysvětluje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ. Podle něj ale není zároveň pochyb o tom, že krátkodobý efekt taková vazba v případě ČSSD mít může, byť by se později – tedy po odchodu Miloše Zemana z aktivní politiky – mohlo ukázat, že to byl krok, který stranu dlouhodobě spíše oslabil.

Je svým způsobem pozoruhodné, že ač se sjezd koná jen několik měsíců po volebním výprasku strany ve sněmovních volbách, v zásadě se nedostane na nic jiného, než volbu nového vedení. A to se může dost dobře stát, že se delegátům nepodaří z důvodů časové tísně zvolit nikoho jiného, než předsedu a snad i prvního místopředsedu. Neméně rozporuplným signálem pro širokou veřejnost bude, pokud strana skutečně uzavře velkou část sjezdové debaty před novináři a veřejností. Že se bude prát špinavé prádlo, na vzkazu voličům, který je hoden leda tak nějakého konspiračního spolku a nikoli sebevědomé politické formace, nic nemění.

Pozastavit se musíme také nad tím, že kandidáti na předsedu nevedou předsjezdovou debatu v programové rovině, nýbrž se de facto pouze dohadují, zda a za jakých okolností jít do vlády hnutí ANO. Jinak řečeno politikaří, přitom se v tomto ohledu liší jen nepatrně. Ani jeden z nich nepracuje s variantou, že by ČSSD zaujala pozici principiální opoziční formace. Pokud tedy čekají politici a česká angažovaná veřejnost na sjezd s jistou dávkou netrpělivosti právě v souvislosti s případným vládním angažmá ČSSD, už teď lze říct, že se strana po sjezdu nejspíš nějakou formou participace na vládní většině podílet bude. Ostatně předčasné volby by ji v její současné kondici příliš neprospěly.

Nejvstřícnější k Babišovi je přitom Jiří Zimola, který minulý týden deníku Právo řekl, že zastává presumpci neviny a pohlíží na člověka, který dosud nebyl pravomocně odsouzen, jako na nevinného. Zároveň zdůrazňuje, že nemíní snižovat odpovědnost hnutí ANO za svou nominaci na post premiéra a Babišovi vzkazuje, že pokud by s ním šel do vlády, tak to musí být v pozici partnera a nikoli podřízeného. Milan Chovanec a Jan Hamáček naopak i nadále trvají na tom, že ČSSD nebude ve vládě s trestně stíhaným politikem.

Celkově lze nakonec říct, že si nejostřejší rétoriku ve vztahu k předsedovi hnutí ANO osvojil Chovanec, avšak s tím, že tato teze platí oboustranně. Také Babiš otevřeně deklaruje, že by s Chovancem ve vládě neseděl. Je tak otázka, zda se v případě exministra vnitra nejedná o vynucený posun. Navíc se v jeho případě nelze zrovna dvakrát spolehnout na to, že bude za dva nebo tři měsíce tvrdit totéž, co dneska. Minulost nás v tomto nabádá k maximální obezřetnosti.

Ať už se ale předsedou sociální demokracie stane v neděli kdokoli, jedno platí zcela jistě a sjezd na tom změní pramálo. Andrej Babiš pracuje s blokem složeným z hnutí ANO, SPD, KSČM a právě ČSSD. Sociální demokraty potřebuje především k tomu, aby se vyhnul kritice, že legitimizuje strany situované na pravém a levém okraji české politiky. Pokud se ale situace – a zopakujme, že jde v tuto chvíli spíše o nepravděpodobný scénář – vyvine tak, že ČSSD zavelí k odchodu do opozice, Babiš bude mít ještě pořád spolu s komunisty a Okamurou dostatek hlasů na to, aby jeho druhá vláda důvěru nakonec získala.

Že se v takovém případě bude na vládě podílet aliance komunistů a „nácků“, je téma paměti hodné a pro Babišův historický odkaz zásadní, věnovat se mu ale budeme až v některém z příštích textů.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867