Komentář: Umí Babiš udělat neoblíbené kroky, nebo si na svém stojí jen v osobních zájmech? | info.cz

Články odjinud

Komentář: Umí Babiš udělat neoblíbené kroky, nebo si na svém stojí jen v osobních zájmech?

Andrej Babiš bezesporu představuje politika, který chce být oblíbeným. Lidem rád slíbí, co chtějí slyšet, ať už to jsou nové silnice, sportovní haly nebo vyšší platy. Kdo by si to stále ještě neuměl představit, nechť si pustí krátkou ukázku z výjezdů vlády do krajů. Jenže stejně jako všichni další politici světa se musí potýkat se situacemi, kdy dojde na plnění slibů. Případně je potřeba přijmout nepopulární rozhodnutí, která sice v danou chvíli potlesk nevyvolají, ale zemi do budoucna posunou. A v této disciplíně se Babišovi daří podstatně hůře. Ukazují to i poslední dny.

Jeden příklad za všechny: zásadní otázkou, kterou kabinet v posledních dnech řešil, je návrh státního rozpočtu, který v půlce září zamíří do sněmovny.

Komplikovaný vývoj mělo vyjednávání o platech státních zaměstnanců. Do toho se Babiš dlouho nehrnul a schůzku s odboráři posouval. I tak ale jednou za čas slíbil přidat té, jindy oné skupině. A pak jí zase po čase vysvětlil, že to tak ale vůbec nemyslel.

Ještě před pár dny to proto vypadlo, že by se Česko mohlo dočkat před podzimními volbami stávek. Pohotovost vyhlásily zdravotní odbory. V náznacích ale o protestech mluvily i další odborářští předáci. Nic z toho ale nakonec nebude. Babišův kabinet couvnul a státním zaměstnancům přidal.

Ne tolik, kolik by si odboráři původně přáli. Ti šli ale do jednání samozřejmě s nadstřeleným číslem, z něhož mohli postupně slevovat.

„Která opoziční strana si to dovolí?“

Menšinová vláda teď musí s rozpočtem předstoupit před poslance. Jak už v pátek Babiš – s mírnou pohrůžkou v hlase – poznamenal: „Já bych chtěl vidět opoziční stranu, která bude proti rekordnímu navyšování důchodů. To si lidé zapamatují.“

I za pomoci podobných proklamací může návrh rozpočtu projít. Otázkou je, zda to není dobrá zpráva pouze pro vládu, případně odbory nebo české důchodce. Ekonomové totiž varují, že by hospodaření státu mělo v době, kdy se očekává ochlazení ekonomiky, vypadat o poznání jinak.

Pokud chceme uvést další případy, kdy premiér po tlaku couvnul, stačí se vrátit do nedávné minulosti.

Přestože se Babiš rád prezentuje jako státník, který nyní vysvětlí celé Evropě, jak naložit s migranty a ochránit hranice Evropské unie, nejde v současnosti proti zájmům ostatních zemí. Opakuje opatření, která EU projednává už několik let a jež zároveň naráží na praktické překážky.

Ústup prezidentovi i spolustraníkům

Do sporu s prezidentem Milošem Zemanem premiér raději ani nevstoupil a nikdy mu nedonesl jméno europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD), jehož sociální demokracie nominovala na ministra zahraničních věcí.

A na jaře se Babiš výjimečně podvolil i svým spolustraníkům. To když se po dlouhých měsících vyjednávání o podpoře vládě dostávala stále více do popředí možnost, že by kabinetu dodala nutné poslanecké hlasy SPD Tomio Okamury. Pro část výrazných osobností ANO by to byl ovšem i pomyslný hřebíček do rakve.

Premiér koneckonců ustoupil i veřejnosti. Během pár dní dokázal obrátit svůj názor a postavit se do role obránce svobody v Česku. Přispěl tím k tomu, že komunista Zdeněk Ondráček odstoupil z postu šéfa parlamentního výboru pro kontrolu GIBS.

Pro Babišovy kritiky všechny tyto příklady mohou znít nadějně ve stylu: pokud se nám něco nelíbí, zatlačíme a Babiš couvne. Jenže ona to tak dobrá zpráva není.

Šéf hnutí ANO bude muset (nebo by alespoň měl) jako premiér přijímat rozhodnutí, za která mu nikdo tleskat nebude. Zatím se ekonomice daří. Přes všechny hrozby z úst politiků, se nepotýkáme s žádnou výraznější krizí. To ale nemusí pokračovat donekonečna. A před kabinetem leží i akutní otázky, které mají pro Česko strategický význam na roky dopředu: například dostavba jaderných bloků.

Uvidíme, jak v takových chvílích Babiš obstojí. Zatím to vypadá, že si na svém – jako řádný vedoucí firmy, k níž tak rád připodobňuje i celé Česko – dokáže stát jen ve chvílích, které se týkají jeho samotného jako v případě trestního stíhání nebo trvání na premiérském křesle.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud