Komise dláždí cestu z krize stovkami miliard eur. Její návrh ale bude pro Česko oříškem

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská komise předložila nový návrh sedmiletého rozpočtu doplněný o „fond obnovy“, který má pomoci ekonomikám postiženým koronavirovou krizí. Na takřka bezprecedentní hospodářské neštěstí Brusel podobně bezprecedentně odpovídá, ať už jde o formu, nebo objem. Na sedmileté období počítá s částkou 1,1 bilionu eur a záchranným balíkem v hodnotě 750 miliard. Evropská komise si tyto dodatečné peníze chce vypůjčit na mezinárodním trhu a časem je splatit z příjmové části rozpočtu, tedy také z příspěvků členských zemí, které mají za půjčku ručit. Peníze rozdělí v poměru 2:1 – 500 miliard formou dotací a 250 miliard formou půjček.

Návrh komise můžeme jako obvykle hodnotit z několika úhlů. Můžeme si například říct, že 1,85 bilionu eur je sice hodně peněz, ale pořád to nejsou ani dvě procenta součtu národních důchodů členských zemí. Kdyby se daly dohromady domácí prostředky vydané nebo slíbené na potírání pandemie a jejích důsledků ve všech 27 zemích, bylo by to mnohem víc. Zatím to, zdá se, nikdo nespočítal.

Nebo si můžeme říct, že těch 1850 miliard, tedy v přepočtu asi 47 bilionů korun, je setsakra hodně peněz a že za takovou sumu už se dá leccos pořídit. Že Evropská komise skutečně přišla s nebývalým návrhem, který je odpovědí na nebývalý malér. A že splnila svou historickou úlohu tím, že pozorně sledovala dlouhé týdny dohadů členských zemí, až vyrukovala s řešením, které sice uspokojuje jednu skupinu států víc než druhou, ale je přeci jen originálním kompromisem. Tím spíš, že místo „finančnického“ řešení ve formě koronadluhopisů, pro něž horovalo devět členů v čele s Itálií, našla elegantní a čistě „unijní“ způsob, totiž využití evropského rozpočtu, který všichni dobře znají a ať si o něm myslí cokoli, umějí ho používat.

Směr určil německo-francouzský návrh

Vymýšlení nové podoby návrhu sedmiletého rozpočtového rámce vyztuženého záchranným fondem komisi usnadnil francouzsko-německý návrh z minulého týdne, aby se 500 miliard eur použilo na obnovu ekonomiky právě tímto způsobem. Co na tom, že to Evropská komise navrhovala už dřív a Německo to zprvu nechtělo. Autorství nyní přísluší dvojici Merkelová-Macron a vavříny německé kancléřce, která vskutku statečně opustila řady „šetrných“, ale i dlouhodobou oficiální německou linii vylučující sdílení státních dluhů, a zasadila se rázně o záchranu eurozóny a potažmo celé EU, kterou už řada komentátorů pohřbívala.

Poměr sil se definitivně překlopil. Do Rady ČT míří Lipovská, Matocha a Xaver Veselý

sinfin.digital