Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komunální volby: ANO bude poprvé obhajovat. Vrátí se voliči z vandru? Komentář V. Dostála

Komunální volby: ANO bude poprvé obhajovat. Vrátí se voliči z vandru? Komentář V. Dostála

Letošní komunální volby budou zásadní především pro budoucnost tradičních politických stran. Ostatně kde jinde než na místní úrovni mohou občanští nebo sociální demokraté, stejně jako lidovci či KSČM, čelit marketingovému pojetí politiky nových populistických formací. Neboť pokud má Andrej Babiš a jeho hnutí ANO nějakou slabinu, je to vratké ukotvení v komunální politice a s tím související mizerné personální zázemí. A naopak platí, že v místních volbách mohou uspět pouze ty formace, které jsou schopny dlouhodobě generovat věrohodné kádry pokud možno i v té nejzapadlejší obci. To však neznamená, že by na výsledky místních voleb neměla vliv celostátní politika.

Vlastně je vždycky hádankou, která z rovin a kde nakonec u voličů převáží. Mluvit o komunálních volbách přitom neznamená mluvit o jednom volebním klání, nýbrž o více než šesti tisícovkách voleb. S tím souvisí fakt, že se v nich ani zdaleka neucházejí o hlasy voličů pouze celostátní formace. V řadě obcí je to dokonce tak, že volbám dominují specifické aliance, občanské kandidátky anebo místní hnutí. A neplatí to zdaleka jen o malých obcích. Doložit to lze třeba na úspěchu hnutí Žít Brno Matěje Hollana v roce 2014, Změně Jana Korytáře v Liberci či Změně pro Kolín Víta Rakušana, která před čtyřmi lety obdržela dokonce více než šedesát procent hlasů.

Komunální volby lze navíc interpretovat na základě obdržených hlasů, anebo na základě obdržených mandátů. V neposlední řadě jsou to jediné volby, ve kterých si voliči mohou vybírat své kandidátky napříč jednotlivými politickými formacemi. To vše a mnohé další problematizuje jakékoli předvolební průzkumy týkající se komunálních voleb. Jinak řečeno: výstupy dneska zveřejněného šetření agentury Phoenix Research pro Blesk je potřeba brát pouze orientačně. Ostatně do voleb je daleko, šetření probíhalo pouze v šesti ze třinácti krajských měst, a k tomu všemu jen na vzorku 1850 respondentů.

Jinak řečeno, pro každý kraj jich bylo v průměru 308. Jedno procento zde tudíž činí tři hlasy, pět procent hlasů patnáct. Nikoho tak nemůže překvapit, že výsledky v zásadě kopírují celostátní trendy. Všude vede hnutí ANO, na druhém či třetím místě dominuje ODS. Zrovna tak nepřekvapí, že v Liberci disponují slušnou podporou Starostové, v Praze Piráti a v Ústí nad Labem či v Ostravě SPD Tomia Okamury. Z šetření se ale pochopitelně nedozvíme, jak jsou na tom subjekty, které teprve usilují o kandidaturu (typicky třeba projekt Jana Čižínského Praha Sobě), anebo koalice, které se v daný moment nacházejí teprve ve fázi vzniku. Nehledě na to, že voliči ještě nevědí, kdo bude za jednotlivé strany kandidovat.

Možná i proto je v tuto chvíli o mnoho užitečnější připomenout, jak volby dopadly minule. Zjednodušeně řečeno: na procenta hlasů volby vyhrálo hnutí ANO (14,59 %), na mandáty lidovci (3792 křesel v zastupitelstvech). Pro srovnání: KDU-ČSL získala před čtyřmi lety 4,9 % hlasů a hnutí ANO 1600 zastupitelů. S tím souvisí toto: letos půjde o první komunální volby, ve kterých bude jejich favorit, tedy hnutí ANO, své mandáty obhajovat. A jak ukazuje například počínání pražské primátorky Andriany Krnáčové v posledních týdnech, pro Babiše to nebude vůbec jednoduché. A v neposlední řadě: až na lidovce před čtyřmi lety ztratily všechny tradiční politické strany.

I proto nebudou letošní komunální volby zásadní ani tak pro Babiše, jako především pro tradiční politické strany. Z nich pak hlavně pro ČSSD, která v těchto dnech vyjednává s Andrejem Babišem koalici na centrální úrovni. A opatrnost sociálních demokratů nejspíš pramení právě z obavy o výsledek komunálních (a senátních) voleb. Je totiž skoro jisté, že pokud ČSSD neuspěje, bude se to intepretovat jako nesouhlas voličů ČSSD se vstupem jejich strany do společné vlády s hnutím ANO. A odpovědnost půjde zcela jistě především za hlavními architekty aliance, tedy za Janem Hamáčkem a Jiřím Zimolou. Anebo obráceně: pokud vstup do koalice neprojde vnitrostranickým referendem, bude to možné číst jako strategický – ale i zásadový – tah před podzimními volbami.

Přitom ČSSD ztratila pozice na komunální úrovni již v roce 2014, kdy získala 3773 mandátů, tedy o 900 méně, než čtyři roky předtím. ČSSD tratila před čtyřmi roky také v procentech hlasů, zatímco v roce 2010 ji volilo 19,7 % voličů, v minulých volbách jich bylo už jen 12,6 %. Letošní komunální volby budou klíčové ale také pro ostatní tradiční formace. ODS, TOP 09 i KSČM musí zvrátit trend spočívající v úbytku hlasů i mandátů. Jen ve stručnosti: v roce 2010 dalo občanským demokratům svůj hlas 18,9 % voličů, v roce 2014 jich bylo už jen 9 %. V přepočtu hlasů na mandáty dopadla ODS v roce 2014 podobně, brala jich jen 2214 oproti 5181 roku 2010.

Komunisty volilo v roce 2010 přes 9 procent voličů, před čtyřmi roky 7,8 % voličů (získali 2510 zastupitelů). Pokud jde o TOP 09, v roce 2010 získala 9,5 % hlasů a 1509 mandátů. V roce 2014 jen 8,4 % voličů a pouhých 726 zastupitelů. Jediná tradiční strana, která před čtyřmi roky posílila, byla KDU-ČSL. Přesto je základní otázka letošních voleb jasná: podaří se tradičním politickým stranám vygenerovat kvalitní kandidáty, kteří se těší důvěře svých spoluobčanů na místní úrovni, anebo je i tady převálcuje marketingové oddělení vedené Markem Prchalem?

Komunální volby se blíží. Podrobnosti čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1