Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec sankcí? Trump vzbuzuje v Rusku naděje

Konec sankcí? Trump vzbuzuje v Rusku naděje
 

Spojené státy za sebou mají jeden z největších volebních zvratů v dějinách – kontroverzní republikán Donald Trump porazil demokratku Hillary Clintonovou a v lednu se nastěhuje do Bílého domu. Prakticky okamžitě po oznámení překvapivého výsledku se začaly rojit spekulace, zda teď lze očekávat podobně razantní obrat i na mezinárodní scéně, hlavně ve vztahu k Rusku. 

V Moskvě úspěch prostořekého realitního magnáta vzbuzuje oprávněné naděje. Trump si už během vyhrocené předvolební kampaně na dálku vyměňoval se šéfem Kremlu komplimenty. Prohlašoval také, že obě země by spíše než konfrontaci měly volit spolupráci. „Při porážce terorismu a obnovení míru ve světě, nemluvě o obchodu a dalších přínosech vyplývajících ze vzájemného respektu,“ uvedl loni v prosinci.

Právě respekt je tím, o co Putin a s ním i celé Rusko podle mnoha komentátorů dlouhodobě ve světě usiluje. A jak připomněl deník The New York Times, ruský prezident v minulosti opakovaně připomínal, že obě země mají zvláštní odpovědnost za stabilitu a bezpečnost ve světě. Trumpova slova proto v Kremlu musela rezonovat.

Donald Trump projevil sympatie k prezidentovi Ruska Vladimiru PutinoviDonald Trump projevil sympatie k prezidentovi Ruska Vladimiru Putinoviautor: Ap, Reuters

Ruská média a politici koneckonců během kampaně nijak neskrývali, koho by si více v Bílém domě přáli. Z tábora Hillary Clintonové i z americké administrativy pak přicházela obvinění, že Moskva nezůstává u sympatií a republikánského kandidáta aktivně podporuje – třeba tím, že se její hackeři nabourali do elektronické pošty štábu bývalé ministryně zahraničí.

Otázkou zůstává, do jaké míry a jak rychle se ruské naděje vkládané do Trumpa naplní. Spojené státy jeho zvolením ve světě nepřestávají mít své zájmy, které se s těmi ruskými často kříží. Bylo by tak velkým překvapením, pokud by nový prezident Moskvě rychle vyklidil pole a bez okolků učinil hlavní obchod, ve který teď Rusové doufají – spolupráci na porážce islamistů v Sýrii výměnou za uznání anexe Krymu a zrušení sankcí.

„Jde o člověka, který se přizpůsobuje okolnostem a publiku, ke kterému mluví.“
Alexej Arbatov, odborník na mezinárodní vztahy

Někteří komentáři navíc upozorňují, že Trump je pragmatik. Televizní stanice CNN zase zveřejnila průzkum, podle kterého je Rusko pro americké voliče v mezinárodních vztazích až na třetím místě za Sýrií a Čínou.

Větší shodu obou zemí navíc podle deníku The Wall Street Journal bude nadále komplikovat hluboká nedůvěra na obou stranách. Případnou zásadní změnu kurzu bude také Trump jen obtížně prosazovat v Kongresu, kde většina demokratů i republikánů zastává silně protiruský postoj.

Neznamená to ale, že Trump nerespektující pravidla tradiční politiky nemůže – jako už tolikrát – překvapit. Obavy středo- a východoevropských zemí z nového prezidenta a jeho politiky vůči Rusku by pak získaly nepříjemně konkrétní základ. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1