Koronavirus uvrhl Česko na ekonomicky rozbouřené moře. Státní rozpočet je střelba od boku

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Česká republika vstupuje do nového roku 2021 s podivně nereálným státním rozpočtem, který je provizornější než tolik obávané formální provizorium, jež se podařilo odvrátit schválením vládního návrhu rozpočtového zákona. Poprvé v novodobé historii je již na startu roku jasné, že letošní rozpočet je navenek sice velkolepým a komplexním finančním plánem hospodaření, který však pracuje s nepřesnými odhady, případně neznámými čísly. A tedy ve výsledku je nutně jen jakýmsi hrubým rámcem, v němž haprují nikoliv jednotky, nýbrž stovky miliard korun.

Koronavirová pandemie fatálně zatřásla loňským rozpočtem a neméně dramaticky zasáhne i hospodaření vlády v roce letošním. Je potěšující, že loňský rozpočet – alespoň z hlediska zadlužení příštích generací – dopadl lépe, než bylo naplánováno. Ministryně financí Alena Schillerová naznačila, že deficit rozpočtu za rok 2020 by se měl pohybovat mezi 370 až 380 miliardami korun. Což je podstatně méně než půlbilionový schodek, jež po dvou předchozích úpravách schválila na loňský rok Sněmovna. I tak půjde o nejhorší deficit v novodobé historii Česka. Připomeňme, že nejdříve, tedy ještě před koronavirem, byl loňský rozpočet schválen jako téměř vyrovnaný, když mírně přimhouříme oči nad plánovaným schodkem ve výši 40 miliard. Koronavirové dopady a související počínání vlády tuto – jakž takž přijatelnou – deficitní částku nakonec téměř zdesateronásobily. 

Ukázalo se, že dodržet celoroční státní rozpočet během koronavirové pohromy je nikoliv nesnadné, nýbrž přímo nemožné. Deficit za rok 2020 má být nakonec nejméně o 120 miliard nižší, než se plánovalo, což je lepší, než kdyby tomu bylo naopak. Na druhé straně se však ozývají kritické hlasy, jež výsledek loňského rozpočtu zpochybňují s tím, že vláda fakticky ušetřila na kompenzacích pro ty, kdo byli poškozeni restriktivními tzv. protikoronavirovými opatřeními státu. I když ministryně financí tuto výtku odmítla jako neopodstatněnou, nelze se zbavit dojmu, že stát s deficitními stovkami miliard nenaložil úplně optimálně. 

Jak dospěl k původnímu deficitu 500 miliard, když nakonec hospodařil se schodkem nižším o závratných 120 miliard? Vynaložil snad stát méně peněz sám na sebe, tedy na svůj vlastní provoz? Nikoliv. Počet státních zaměstnanců a jejich platy rostou bez ohledu na historický propad ekonomiky a tento trend má pokračovat i v letošním roce. Což je na pováženou v situaci, kdy v první (oficiálně sněmovnou již schválené) verzi rozpočtu na rok 2021 vláda prosadila deficit ve výši 320 miliard. Lze předpokládat, že základní ekonomický zákon bude muset být novelizován kvůli přijetí daňového balíčku, s nímž vládní návrh státního rozpočtu na příští rok nepočítal. Zejména snížení sazby zaměstnaneckých daní, ale i další daňové změny mohou dále snížit příjmy vlády až o 100 miliard korun. Mohou, ale nemusí…

Byl rok 2020 skutečným obratem v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku?

sinfin.digital