Kotrbatý: Koktejl rasismu a nenávisti. Trump se vrací k „vítězné“ strategii | info.cz

Články odjinud

Kotrbatý: Koktejl rasismu a nenávisti. Trump se vrací k „vítězné“ strategii

KOMENTÁŘ ADAMA KOTRBATÉHO | Donald Trump opět dokázal pár větami na Twitteru vyvolat hodně velké pobouření. Opřel se do „progresivních“ demokratických kongresmanek a vyslal je domů, do zemí jejich původu, které si prý mají dát do pořádku. Soudě dle prezidentova popisu jsou to krajiny, kam opravdu nechcete – nezměrná korupce, vlády v rozkladu, bující kriminalita... Má to tradičně háček: tři ze čtyř dotčených žen jsou Američanky, narozené v USA. Prezidentská lež opepřená trochou rasismu ale není jen výstřelem do tmy. Trump nám ukazuje, jakým stylem chce vést kampaň za znovuzvolení.

„Je zajímavé pozorovat 'progresivní' demokratické kongresmanky, které pocházejí ze zemí, jejichž vlády jsou naprosto a zcela katastrofální, ty nejhorší, nejzkorumpovanější a nejneschopnější na světě (pokud nějakou fungující vládu vůbec mají), jak teď hlasitě a zlomyslně říkají Američanům, nejlepšímu a nejmocnějšímu národu na světě, jak vést naši vládu. Proč se nevrátí zpátky a nepomůžou napravit ta rozvrácená a zločinem zamořená místa, odkud přišly?“ napsal Trump na Twitter.

Ačkoli nejmenoval, je zřejmé, že progresivními demokratickými kongresmankami myslel čtveřici novicek ve Sněmovně reprezentantů. Jenže Alexandria Ocasio-Cortezová, Rashida Tlaibová i Ayanna Pressleyová jsou rozené Američanky a mohly by se vracet tak maximálně do Bronxu, Detroitu nebo Cincinnati. Jediná Illhan Omarová přijela v 90. letech do Minnesoty ze Somálska.

Jak už to u Trumpa bývá zvykem, pravda je tu až na posledním místě. Neplatí ani tvrzení, že Spojené státy jsou nejlepším národem na světě. Ale to nyní není až tak důležité. A vlastně není podstatné rozebírat ani to, že prezident sáhl k nedůstojnému rasistickému příspěvku. Klíčové je zamyslet se nad tím, proč to udělal. Pravdu zná jen on sám, možná okruh jeho nejbližších poradců a stratégů. Přesto existuje několik indicií, které naznačují, že nešlo pouze o náhodný výstřel do tmy motivovaný touhou provokovat.

Není to poprvé, kdy se Trump uchýlil k urážlivým až rasistickým poznámkám. Ještě v době, kdy byl byznysmenem, si na ně stěžoval někdejší šéf Trumpova hotelu a kasina v Atlantic City. Trump otevření prohlašoval, že nechce, aby mu černoch spravoval jeho peníze. V Bílém domě zase prezident nařkl imigranty z Haiti, že mají do jednoho AIDS. Haiti a některé africké státy také označil za „pr… světa“. A dalo by se ve výčtu pokračovat.

Co je podstatnější, v podobném duchu se nesla i Trumpova první kampaň, která skončila pro mnohé překvapivým vítězstvím. Trump vsadil na kartu rozdělené Ameriky. Vyostřoval už tak napjaté vztahy mezi bílou většinou a minoritami. Kritizoval Mexičany, které označil za násilníky, a slíbil postavit zeď. Volal po zákazu cest do USA pro obyvatele muslimských zemí. Proti tomu stavěl vizi návratu ke starým pořádkům a dělníkům a farmářům sliboval opětovné ekonomické vzepětí.

Teď to vypadá, že Trump bude hrát podobnou předvolební hru i nyní. Může využít rekordně dlouho rostoucí ekonomiky a vykreslit prezidentský duel jako boj proti těm, kdo chtějí změnit fungující systém ve prospěch imigrantů, černochů a hispánců. Proti nim postaví představu usilovně pracujícího bělocha – sebe sama –, díky němuž jsou Spojené státy tak skvělé a dominují světu. „Udržme Ameriku skvělou,“ zní mimochodem modifikovaný slogan jeho aktuální kampaně.

Jakkoli to zní děsivě, takhle tvrdé a místy nechutné bude následující rok a pár měsíců trvající volební klání. Trump se de facto vrací ke strategii, s níž jej do Bílého domu dostal jeho někdejší poradce Steve Bannon. A která jej v úřadu dovedla k historicky nízkým číslům v průzkumech veřejného mínění.

V listopadu příštího roku zjistíme, jestli před volbami zafunguje znovu i bez Bannona. Je ale velice pravděpodobné, že na konci kampaně budou čerstvé a hlubší šrámy v už tak rozklížené společnosti. Jak se projeví, není jisté. Naposledy Trump svojí rétorikou povzbudil a posílil krajně pravicové hnutí. Výsledkem byla i tragická smrt ženy, do níž jeden z příznivců tzv. alternativní pravice najel během demonstrace v Charlottesville autem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud