Kovačovská: Ruským plynovodům roste konkurence. Evropa pošilhává po LNG

HalfPageAd-1

Lenka Kovačovská

19. 06. 2020 • 13:40

KOMENTÁŘ LENKY KOVAČOVSKÉ | Evropská unie je dlouhodobě závislá na ruském zemním plynu. Až 40 % z celkového objemu zemního plynu do EU proudí právě ruskými plynovody. Přitom ještě před několika lety se mohlo zdát, že se pod ním jeho pozice otřásá, a na prvním místě v žebříčku dodavatelů ho vystřídá Norsko. Dnes je situace jiná. Za posledních pět let zvýšilo Rusko export do Evropy o 40 %. Svou pozici jako nízkonákladového dodavatele zemního plynu číslo jedna navíc může v příštích letech ještě posílit. 

Mobile-rectangle-3

K dokončení nových plynovodů Nord Stream/Nord Stream 2 a Turk Stream již mnoho nezbývá, Rusku navíc hraje do karet i pokles těžby na nizozemských a britských nalezištích. Podle jedné ze studií Mezinárodní plynárenské unie bude proto do konce dvacátých let nutné dostat do Evropy navíc dalších 100 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z mimoevropských zdrojů. Celkový objem přepraveného plynu obou větví plynovodu Nord Stream by totiž měl dosáhnout právě 100 miliard metrů krychlových zemního plynu a Turk Stream přidá dalších 31,5 miliardy metrů krychlových.

Být příliš závislý na jediném zdroji nikdy nepřináší nic dobrého. Nejen, že máte slabší vyjednávací pozici, ale váš partner si může diktovat podmínky. Moskva navíc již několikrát v minulosti využila ropovody a plynovody k prosazování svých geopolitických zájmů. Uvědomuje si to řada evropských zemí a varují před tím i Spojené státy, které vidí v ruském plynu silnou konkurenci. Zdroje je potřeba diverzifikovat a zde se kromě norského plynu otevírá významný prostor i pro dovoz zkapalnělého zemního plynu (LNG) tankery ze zemí, jako je Alžírsko nebo právě Spojené státy, které se loni staly třetím největším producentem LNG na světě.

To, že by zkapalněný zemní plyn mohl být cestou, kterou se Evropa vydá, naznačuje i nejnovější zpráva Mezinárodní plynárenské unie. Nebýt loňského nárůstu dovozu LNG do Evropy, tak by celosvětový obchod s touto komoditou poprvé po pěti letech klesl. Místo toho meziročně vzrostl o 13 % na rekordních 354,7 milionů tun. Evropa se na loňském růstu o 40,9 milionu tun podílela z 90 % a zvýšila svůj podíl na celosvětovém dovozu LNG z 16 na 24 %. Jen Velká Británie, Francie, Španělsko, Nizozemí, Itálie a Belgie loni společně dovezly o 32 milionů tun LNG více než o rok dříve. Evropský dovoz LNG se tak téměř zdvojnásobil ze 48,7 milionu tun na 85,9 milionu tun. V porovnání s objemy přepravovanými plynovody se to sice může zdát jako kapka v moři, ale nelze zapomínat, že ve zkapalnělém stavu má zemní plyn proti plynnému skupenství šestsetkrát menší objem.

Je teď na Evropě, zda dokáže potenciál LNG využít. Podle Mezinárodní plynárenské unie se možnosti evropských zemí absorbovat další objemy LNG budou odvíjet především od dostupnosti podzemních zásobníků plynu, ale také od rychlosti přechodu z uhlí na plyn v energetickém sektoru, a od schopnosti dohodnout se na pružnějších podmínkách kontraktů. Přece jen pro Rusko je evropský trh klíčový a minimálně stejně tak důležitý, jako je pro Evropu ruský plyn. Nová konkurence v podobě LNG by mohla zvýšit ochotu ruské strany vyjednávat. Ostatně, jednou z příčin loňského růstu dovozu byly i rekordně nízké ceny, které byly nejnižší za posledních deset let. Tím, kdo by z toho mohl ve výsledku těžit, by měli být i koncoví evropští spotřebitelé, kteří by zaplatili za plyn méně.

Autorka je výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

SDÍLET

Billboard-bottom-1