RECENZE MARTINA KOVÁŘE | Na konci minulého týdne uplynulo sedmaosmdesát let od chvíle, kdy prezident Paul von Hindenburg jmenoval německým kancléřem vůdce národních socialistů Adolfa Hitlera. Třicátý leden 1933 je tak správně pokládán za počátek existence tzv. Třetí říše, jednoho z nejstrašlivějších režimů v dějinách lidstva. Právě k tomuto výročí vyšla i česky vynikající kniha Rüdigera Bartha a Haukeho Friederichse „Než přišel Hitler. Poslední zima Výmarské republiky“. Její text je strhující výpovědí o soumraku jedné demokracie a o zrození institucionalizovaného zla. A také varovným příběhem o tom, že nikdy nevíme, co nás může v bližší či vzdálenější budoucnosti potkat.
O německém nacismu bylo v relativně vzdálené i nedávné minulosti napsáno téměř nekonečné množství odborných i popularizačních článků, studií a knížek; vůdce NSDAP se navíc objevil v nesčetných románech i filmových příbězích. Vzestup tohoto, řečeno s Dušanem Hamšíkem, „génia průměrnosti“ však přitahuje velkou pozornost i v současnosti. Četní zájemci o toto téma v Česku si v těchto dnech mohou buď zajít do kina na skvělý snímek „Králíček Jojo“ novozélandského režiséra Taiky Waititiho, anebo si mohou koupit výše zmíněnou knihu dvou německých spisovatelů, nejlépe obojí.
Zatímco „Králíček Jojo“ je ztřeštěnou komedií, ukazující život ve Třetí říši dětskýma očima a zesměšňující nacismus tak, že se diváci v kinech mohou navzdory faktické vážnosti tématu místy doslova uchechtat (byť i tento film posléze zvážní, až z něj mrazí), Barthova a Friederichsova kniha je rovněž výtečná, avšak výhradně temná, chmurná, pesimistická a plná beznaděje. Čtenář se od ní nicméně nedokáže odtrhnout, neboť přesvědčivě ukazuje, jak se den po dni, krok za krokem, úspěšně dere k neomezené moci čiré zlo. Když psal britský spisovatel Frederick Forsyth na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století svůj slavný román „Den pro Šakala“, nazval jeho tři části „Anatomie spiknutí“, „Anatomie stíhání“ a „Anatomie zabití“. Nejvýstižnější podtitul knihy „Než přišel Hitler“ by mohl znít „Anatomie převzetí moci“.
