Kovář: Před osmdesáti lety začala druhá světová válka. Jsme stále ještě „její děti“?

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | V neděli 1. září 2019 uplyne osmdesát let od rozpoutání druhé světové války. Konfliktu, který přinesl nejvíce lidských obětí a materiálních ztrát v dějinách lidstva a který měl zásadní dopad na jeho další vývoj. Kromě porážky nacistického Německa, šintoistického Japonska a jejich spojenců byl hlavním výsledkem války vznik bipolárního světa: na jedné straně stanul demokratický Západ v čele se Spojenými státy americkými, na druhé straně komunistický Východ vedený Sovětským svazem. Toto rozdělení bylo nejviditelnější v Evropě, již rozervala vedví tzv. železná opona, sahající, jak řekl ve slavném projevu ve Fultonu v roce 1946 Winston Churchill, od Gdaňsku na Baltu až po Terst na Jadranu. Obyvatelé tehdejšího Československa měli tu smůlu, že byli, po necelých třech nadějeplných letech, odsouzeni k životu v sovětské sféře vlivu, z níž se vymanili až o jednačtyřicet let později.

Otázka, již jsem si položil, byť s jistou nadsázkou, v titulku, se může na první pohled zdát poněkud absurdní. „Děti druhé světové války“? Dnes, osmdesát let od jejího vzniku? Ve skutečnosti to nijak zvlášť „bláznivé“ není. Hned na úvod bych nicméně rád zdůraznil, že v tomto textu nemluvím za všechny občany naší země, zcela jistě však, ponechám-li stranou stále ještě žijící válečné pamětníky, nejen za moji generaci 50+, ale i za mnohé z těch mladších, přinejmenším za ty, kteří se narodili, řekněme, do poloviny sedmdesátých let.

Mluvím tu zkrátka za ty, kteří přišli na svět v komunistickém Československu, v prostředí, jež je, respektive nás významným způsobem (de)formovalo, ať už naši předkové patřili k aktivním budovatelům režimu, tj. ke členům strany, k příslušníkům silových složek ministerstva vnitra či přímo k agentům a spolupracovníkům Státní bezpečnosti, anebo k pasivním občanům, k tzv. „šedé zóně“, k tichým, opatrným domácím reptalům na poměry, či dokonce k aktivním odpůrcům komunismu, případně k těm, kteří z republiky odešli.

Památník hrdinům na Mašínově statku zaplatí dobrovolní dárci. Stát bude 30 milionů korun

sinfin.digital