Koželouh: Hnědé uhlí přináší červená čísla

Jiří Koželouh

REAKCE JIŘÍHO KOŽELOUHA | V březnovém rozhovoru pro INFO.CZ zmínil nový finanční ředitel skupiny Sev.en Energy Jiří Postolka v jedné z odpovědí i aktivity Hnutí DUHA. Níže zveřejňujeme reakci programového ředitele hnutí Jiřího Koželouha.

 
 

Finanční ředitel hnědouhelné skupiny Sev.en Energy Jiří Postolka se v rozhovoru pro INFO.CZ opřel do Hnutí DUHA kvůli odhalení nespravedlivého rozdělení tržeb z vytěženého uhlí mezi stát a jeho šéfa Pavla Tykače. Připomeňme si, že kvůli nízkým těžebním poplatkům poslaly Tykačovy firmy za posledních devět let státu za uhlí, které patří státu, jen 800 milionů korun. Zároveň ale téměř třicetkrát tolik peněz vyplatily na dividendách Pavlu Tykačovi do jeho mateřské firmy, která sídlí v kyperském daňovém ráji.

Otázka redaktora na tato čísla jistě nebyla panu Postolkovi příjemná. A protože čísla nemůže zpochybnit - jsou zřejmá ze zveřejněných výročních zpráv - tak vytáhl již notně otřepaný argument zástupců Sevenu: kolik zaplatili za tu dobu na daních a investovali do snížení emisí. To totiž považuje za skutečný finanční přínos Sev.en Energy celé České republice. A ptá se: „Čím prosím přispělo naší společnosti za stejné období Hnutí DUHA? A nemusí to být jen o penězích.“ Zde jsou odpovědi na obě věci - tvrzení o přínosu těžby a spalování uhlí pro společnost i prospěšnost práce ekologické organizace.

Těžba a spalování uhlí způsobuje škody, které musí společnost platit. Pokud se podíváme do studie ekonomů z Univerzity Karlovy, zjistíme, že spalování uhlí z velkolomů Vršany a Československé armády (které těží a prodávají firmy skupiny Sev.en Energy) způsobuje každoročně znečištěním ovzduší škody jen na lidském zdraví za 6,7 miliard korun. A to se nebavíme o veškerém vytěženém uhlí, ale jen o tom, které spálí elektrárny Počerady a Chvaletice, nepočítáme škodlivost dopadů samotné těžby a hlavně nepočítáme škody na přírodě a životním prostředí. Zmíněné škody vyjadřují jen náklady společnosti (státu, jiných firem, obcí i domácností) na zdravotní a nemocenské pojištění, ztráty způsobené pracovní neschopností a tak podobně. Za deset let je to 67 miliard korun, které platíme my všichni. Jen toto je dvojnásobná částka než přínos, jímž se chlubí pan ředitel Postolka.

Hnutí DUHA za tuto dobu samozřejmě také platilo daně a odvody za své zaměstnankyně a zaměstnance. Vzhledem k tomu, že se z více než devadesáti procent jedná o peníze nepocházející ze státního rozpočtu (většina je od tisíců drobných dárkyň a dárců), je to reálný příspěvek české ekonomice. Náš hlavní přínos ovšem je - jak nejen pan ředitel Postolka správně tuší - úplně jinde. Za posledních deset let jsme například spolu s partnery prosadili investování peněz z emisních povolenek do zateplování domů. Díky zapojení desítek tisíc lidí i práci našich expertů a expertek schválil Parlament novelu zákona, která výrazně lépe chrání národní parky, klenoty české krajiny. Lidem jsme také ušetřili peníze, když jsme zastavili nespravedlivý a neekologický návrh účtování elektřiny a přesvědčili Evropskou komisi, že nemá podporovat stavbu drahých spaloven odpadů. Do pomoci českým lesům se přímo v terénu díky nám zapojilo za deset let tisíc lidí a společně jsme odpracovali téměř 35 000 hodin. A také jsme jako součást hnutí ekologických organizací, místních lidí, lékařů, vědců a dalších společně zastavili několik pokusů prolomit těžební limity na velkolomu Československé armády. Kdyby se tento škodlivý záměr firmy Sev.en Energy povedl, přišly by tisíce lidí o domov a další desetitisíce by desetiletí žily na dohled od rypadel. A jakkoliv žádné peníze nevyrovnají lidské neštěstí a nespravedlnost, ani nenahraditelné ztráty přírodní a kulturní, finanční údaje jsou k dispozici také. Podle studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu před rozhodnutím vlády o limitech v roce 2015, plyne, že pokračování těžby za limity na tomto velkolomu by způsobilo zvýšení škod z uhlí o 200 miliard korun, které bychom my a naši evropští sousedé zaplatili v příštích třiceti letech.

Je-li ze strany Sevenu zájem diskutovat o celkové ekonomice uhlí, pak to jednoznačně vítám. Těžba uhlí je velmi lukrativní pro majitele těžební firmy, která platí nízké těžební poplatky, ale stát a rodiny jsou jednoznačně a hluboko v červených číslech. A to stále mluvíme jen o financích, přičemž to nejdůležitější v lidském životě i přírodě je penězi nenahraditelné. Je tedy v zájmu společnosti opustit postupně uhlí jako zdroj energie a nyní aktuálně zrušit v novele horního zákona moratorium na zvyšování těžebních poplatků a následně tyto poplatky výrazně zvýšit.


Autor je programový ředitel Hnutí DUHA

sinfin.digital