Kristen: Po mediální revoluci nikdo neprahne, postačí kvalita, slušné řemeslo a autenticita | info.cz

Články odjinud

Kristen: Po mediální revoluci nikdo neprahne, postačí kvalita, slušné řemeslo a autenticita

Kristen: Po mediální revoluci nikdo neprahne, postačí kvalita, slušné řemeslo a autenticita
 

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Na začátku května to přišlo dvakrát po sobě v rychlém sledu. Tehdy odstartovaly kampaně doprovázející spuštění nejprve CNN na Primě, o týden později i prvního čísla tištěného Hrotu. Oba mediální projekty slibují divákům články lepší než u konkurence, případně novou zpravodajskou éru. Svízel je, že nastavují laťku svých cílů tak vysoko, až je téměř nemožné jí dosáhnout. Lidé, diváci, čtenáři přitom nehledají mediální revoluci. Jsou rádi i za dobrá a řemeslně kvalitně zpracovaná média. Jenže propagovat „pouhou“ kvalitu už asi není dost cool.

Obě nová média ve svých kampaních vypsala šeky, které jejich novináři nedokáží splatit. Česká CNN avizuje, že s jejím startem „začíná nová éra zpravodajství a Česko už nebude jako dřív.“ Podobnou dikci volí i byznysový Hrot, s jehož prvním tištěným číslem prý v klidu můžeme zrušit předplatné ostatních časopisů. Ty podstatné informace najdeme totiž jen a pouze u nich.

Nic proti zdravým ambicím, velkým ramenům a ostentativnímu značkování si území. Problémem je okatá nesplnitelnost takových slibů. Pokud by parta novinářů z Hrotu chtěla psát tak exkluzivní zprávy, kvůli kterým bych měl zrušit předplatné ostatních magazínů, mohla to dělat posledních pět let v Euru, odkud většina z nich do Hrotu přešla. Namísto toho teď vzniká jakési Euro 2.0. V něčem lepší než to původní, jistě hezčí, ale na odhlašování předplatných ostatních magazínů to zatím fakt není.

A mezitím na Primě – skutečně si myslí, že na české scéně tuzemská CNN odstartuje zpravodajskou revoluci? V čem přesně? Když jsem se na to ptal Tima Listera, který na start televize za CNN dohlížel, akcentoval především přesné, nezaujaté, kvalitní zpravodajství, důraz na propracovaný story-telling. Takový ten dobrý, západní standard, jen přenesený do českých podmínek; o revolučním duchu nové éry nepadlo ani slovo. Ostatně je otázka, jakou kvalitativní revoluci lze dnes do zpravodajství přinést.  

Paradoxně, obě nová média velkohubé kampaně a vyprsené claimy nepotřebují. Ani Hrot, ani CNN Prima News si nemají potřebu hrát na něco, co nejsou a čeho vlastně ani nemají šanci dosáhnout – tím spíš, že už teď jde o dobrou televizi a o dobrý časopis. A lidé mají o kvalitní média, kterým mohou věřit, zájem – vidíme to v posledních dnech třeba na velkorysých finančních příspěvcích pro magazín Reportér a televizi DVTV. Proč tedy Prima s Hrotem předem ztrácejí důvěru čtenářů nesplnitelnými claimy, které jim dřív nebo později někdo omlátí o hlavu?

Ono totiž oznámit vznik nového média bez špetky revoluční dikce jakoby v poslední době už nebylo to pravé. S téměř každým novým časopisem, rádiem, webem a televizí se musela slíbit nová zpravodajská éra, přislíbit nový element, který tu posledních třicet let chyběl, prý až nyní mohou být naše zpravodajské potřeby plně saturovány. Trochu mi to připomíná povzdech marketingového veterána Marka Ritsona na loňském Marketingovém festivalu. Ritson, který se podílel na brandování většiny značek, na které si jen vzpomenete, mluvil o proměně optiky vnímání úspěchu. O tom, že provozovat úspěšný podnik, vydělat peníze, zaměstnávat lidi, platit daně… jako by to už dnes nebylo „good enough“.

Některé firmy – namátkou nejmenovaný výrobce majonézy – proto do tohoto mixu úspěchu uměle přidávají další, povětšinou vznešené cíle, které mají najednou potřebu plnit (velmi často jen protože zjistily, že je to dobré pro byznys – čest výjimkám). Že odplastují oceány, zastaví kácení pralesů, pomohou seniorům. „Ale tenhle koncept je idiotský. Já nepotřebuji, aby mě Starbucks poučovalo o světovém míru a o respektu bez ohledu na rasu. To, co od nich chci je, aby mi udělali dobré kafe, které si vypiju v hezkém prostředí,“ argumentuje Ritson.

Podobné je to i s médii. Čtenáři nepotřebují, aby jim každá nová televize a každý nový magazín slibovali revoluci, začátky nové éry a exkluzivní zprávy, které jinde nenajdete. Tím spíš, když k takovému přístupu měli ti samí novináři dříve nespočet příležitostí, tím spíš, když se tato média již v prvních vydáních časopisu, v prvních hlavních zprávách, samy popřou. Lidé naopak ocení, když za nimi novináři přijdou s kvalitním, dobře řemeslně zpracovaným a autentickým médiem. I bez nádechu nové éry.  

A jenom na okraj, ony proklamované mediální revoluce se dnes stejně odehrávají hlavně mimo oblast tradičních médiálních domů. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud