Kupka: Duch Franze Kafky se za břicho popadá | info.cz

Články odjinud

Kupka: Duch Franze Kafky se za břicho popadá

KOMENTÁŘ MARTINA KUPKY | Tuhle se u mě na radnici zastavil zástupce společnosti, která se stará o to, abychom měli správně nastavené směrnice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a všech dalších bezpečností, jestli máme v pořádku hasičské přístroje a podobně. A že prý nám ještě pár věcí chybí a on nám je za nějaký peníz zajistí. Začetl jsem se do seznamu nedostatků a zjistil jsem, že nám hrozí pokuta za to, že v nějakém šanonu nezakládáme žádosti o zdravotní prohlídky našich zaměstnanců.

Reagoval jsem patřičně pobouřeně a čekal jsem, že pán řekne něco ve smyslu, že souhlasí, že je to úplná kravina, ale zákon to vyžaduje. Jenže on byl dotčen snad ještě víc než já a začal mi zaníceně vysvětlovat, že to přeci potřebujeme, protože jinak nám hrozí riziko vysoké pokuty. Anebo další nedostatek – nemáme ve směrnici o bezpečnosti práce zvláštní ujednání pro zacházení s těhotnými ženami. Opět pod velkou pokutou!

Vyplynulo z toho pro mě několik otázek.

Proč nestačí, když mám zprávu od paní doktorky, že zaměstnanec je schopen výkonu činnosti, kterou má vykonávat? Z toho přece po použití pověstného selského rozumu tak nějak samo od sebe plyne, že k ní zaměstnanec dorazil a ona ho prohlédla. A jestli byl takto naplněn účel prohlídek, pak přece může být státu úplně jedno, jestli jsem poslal písemnou nebo e-mailovou žádost, nebo paní doktorce zavolal, anebo k ní zaměstnance jen poslal, protože ona přece ví o naší řádně uzavřené smlouvě o tom, že pro nás prohlídky dělá. (A to nemluvím o tom, že si vůbec nejsem jistý, proč je to pro klasickou kancelářskou práci vlastně potřeba!)

A proč musím někam psát, jak se mám chovat k těhotné zaměstnankyni? To stát opravdu nemůže aspoň na chvíli předpokládat, že jako jeho občan nejsem idiot a že se k ní budu chovat s patřičnou vstřícností a ohledy? Myslí to někdo vážně, že když přijde zaměstnankyně s radostnou zprávou, že je těhotná, poběžím se podívat do směrnice bezpečnosti práce, abych se ujistil, jak se k ní mám chovat? Pokud ano, měl by sám jít k lékaři. A pokud ne, proč o tom v té směrnici musím mít zvláštní ujednání? To je přece úplně postavené na hlavu!

Zkrátka jsem si zase se vší parádou uvědomil, jak naprosto nesmyslné jsou některé byrokratické požadavky. Jak si někteří lidé myslí, že všechny problémy světa vyřeší nový papír. Že je potřeba vnucovat lidem písemné instrukce pro situace, kdy se dá vystačit s úplně normálním lidským chováním. Že je potřeba kontrolovat, nakolik si je vnutit nechali a stokrát doložit, že se podle nich řídí. V takovém světě se lidem žije hrozně obtížně – a může to být jeden z důvodů všeobecné frustrace, se kterou se potýkáme, ačkoli se jinak naší zemi daří docela dobře.

Hrozné je, že takovou povinnost někdo na nějakém úřadě vymyslí, napíše do zákona, který projde vládou i parlamentem. A stejně hrozné je, že takové hlouposti někdo zcela vážně vyžaduje a jejich neplnění kontroluje a pokutuje! Právě proto jsme do Sněmovny přišli s návrhem, aby každý nově přijímaný zákon či jen jeho změnu provázela tabulka povinností. Tam by se totiž muselo objevit hned černé na bílém, co nová norma lidem i úřadům naloží. Pro schvalování nesmyslů by to měla být citelná překážka.

Zatím ale máme zbyrokratizovaný způsob zajištění bezpečnosti, který nezlepšuje stav na pracovišti ani o milimetr. Jen stojí v součtu po celé zemi naprosto neuvěřitelné peníze na všechny ty kontrolory, také na poradce pomáhající při kontrolách uspět, a samozřejmě na metry plochy pro skříně plné takových zcela zbytečných šanonů. Nemluvě o tom, kolik času pro nějakou produktivní práci bere starostům, manažerům firem, živnostníkům, prostě všem.

Ducha Franze Kafky se někde směje, až se za břicho popadá… a pak posmutní, když si uvědomí, jaký majlant by vydělal, kdyby mohl po necelých sto letech napsat Zámek 2.

Autor je místopředseda ODS. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud