Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lékařů a studentů medicíny bude podle plánu ČSSD víc. Kdo to ale zaplatí? Komentář Jany Bendové

Lékařů a studentů medicíny bude podle plánu ČSSD víc. Kdo to ale zaplatí? Komentář Jany Bendové

V Lidovém domě zase padal zlatý předvolební déšť. Socialisté vyjmenovali, komu ještě chtějí přidávat. Všimněme si zdravotnictví: ti, kdo v něm pracují, budou dostávat víc, ti, kdo se v něm léčí, budou platit míň a lékařů bude víc. Na medicínu vezmou všechny, kdo udělají zkoušky. Socialisté se zkrátka plácnou přes kapsu – daňového poplatníka. To by tak hrálo, aby líp bylo jen s Babišem.

Vezměme popořádku, co už Sobotkův vládní i stranický tým slíbil:

1. Lékařů máme přes 41 tisíc. Stárnou a za pár let prý budou chybět. Ročně vychází ze škol tisícovka absolventů. Ministři zdravotnictví a školství chtějí, aby jich ročně bylo o zhruba dvě stovky víc. Proto bude moci medicínu studovat každý, kdo udělá přijímačky – tak zní plán ČSSD. A kolik ten „nášup“ má stát? Na navýšení kapacit lékařských fakult o čtvrtinu budou třeba stamiliony ročně.

2. Lékařům už loni vláda slíbila zvyšování platů o deset procent po tři následující roky. Nemocničním zdravotním sestrám, kterých je kolem 83 tisíc, přidá k výplatě od července dva tisíce měsíčně navíc.

3. Stát dnes platí z vybraných daní zdravotní pojištění za šest milionů lidí, kteří nevydělávají (důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní, invalidé, matky či otcové na rodičovské) – celkem to pro letošní rok dělá přes 66 miliard. Šéfové zdravotnictví a financí se nedávno dohodli, že po další tři roky přidají pokaždé ještě tři a půl miliardy navrch.

4. Pro většinu těchto státních pojištěnců se navíc chystá snížení doplatků na léky. Pro důchodce a děti se dosavadní strop sníží z dvou a půl tisíce na tisíc korun ročně. U seniorů nad 70 bude roční limit dokonce jen pět stovek, víc platit nebudou. Pro srovnání: Česko stejně jako Dánsko má už teď nejnižší evropskou spoluúčast pacientů, pouhých 15 procent, čili 85 procent nákladů se platí ze solidární kasy.

Suma sumárum z toho vychází následující: ve zdravotnictví a la ČSSD bude více lékařů, budou brát víc, stát bude za své pojištěnce platit také víc a lidé naopak budou přímo ze svých soukromých peněženek platit míň. Vypadá to jako selanka. Jenže, teď se hospodářství daří, daní se vybírá dost, nezaměstnanost je nízká a stát může být grand.

Co se stane – při té socialisty nastavené finanční laťce –, až zase hospodářství spadne do krize? Kde je jakákoliv reforma, která by zdravotnictví udržela při těch zvýšených výdajích státu a při stárnutí populace i v časech zlých?

O reformě socialisté mlčí. Nevědí, nebo nechtějí. Jediné, co umí, je přerozdělování a přidávání ze státní kasy. Volby jsou už přece za pár.

DALŠÍ KOMENTÁŘE AUTORKY NAJDETE NA REFLEX.CZ

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1