Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lid nesvrhává krále, aby měl republiku, ale aby se zlepšily poměry v monarchii. Knihovna Ondřeje Féra

Lid nesvrhává krále, aby měl republiku, ale aby se zlepšily poměry v monarchii. Knihovna Ondřeje Féra

Mladá generace světových akademiků se zdaleka nezabývá jenom myšlenkami na renesanci marxismu, jakkoliv to tak často působí. Třeba Detlef von Daniels napsal zajímavou práci, ve které přišel s odvážnou myšlenkou. Nejvyšším stádiem liberální demokracie je monarchie. Anglickému králi Eduardovi Sedmému se připisuje výrok, že i korunovaný šašek je lepší hlava státu než ten nejlepší prezident. Něco na tom je.

Eduard Sedmý (1841–1910) tím korunovaným šaškem myslel sebe. Byl – jak to působivě popisuje Lytton Strachey ve své monografii královny Viktorie – mimořádně nezdárným synem mimořádně spořádaného královského páru. Byl nevycválaný, nedůsledný, marnivý a poživačný. Přesto dokázal Velkou Británii provést jedním z nejkrizovějších období jejího vnitřního vývoje, pověstnou „ekonomickou menopauzou“.

Imperiální hospodářství viktoriánské éry se hroutilo samo do sebe, po věku páry nastupoval věk turbín. V politice chyběly velké osobnosti typu Disraeliho či Pitta, impérium hledalo směr dalšího vývoje, každodenní provoz státu komplikovaly neustálé spory. Eduard, vychovaný v nezlomné víře v přetrvávající povahu konstituční monarchie, byl svorníkem, který v krizové době držel pohromadě celou stavbu britské společnosti. Proto také mohl pronést výše zmíněná slova. Řekl je (údajně, jinak přesný Strachey zdroj neuvádí) po setkání s americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem, který mu vyprávěl o tom, jak sám zasahuje do každodenní politiky.

Detlef von Daniels ve své práci dovozuje, že „panování je nejvyšším stupněm veřejné služby“. Jde o starou tezi, o jejíž význam a náplň se dlouhá staletí vede více méně státoprávní debata. V monarchickém kontextu lze říct, že ideu panovníka coby prvního služebníka státu pro moderní svět objevili římští císaři z antoninovské dynastie; zejména Antoninus Pius (86–161) je považován za zářný vzor panovníka, který ačkoliv je vybaven absolutní mocí, tuto moc nikdy nezneužívá, a to dokonce ani k soukromému prospěchu.

Robert Filmer v Anglii během velké diskuze o povaze odvozenosti moci panovníků tvrdil, že panovnická moc je božská proto, že každý panovník je potomkem Adama a Evy. Velký filozof John Locke ve své známé polemice dovodil, že pokud by Filmer měl pravdu, mohl by docela dobře být panovníkem z Boží vůle každý, což by znamenalo konec monarchie. Nikoliv, božská vůle není předpokladem dobrého vládnutí, ale potenciálním alibi pro jakoukoliv absolutistickou zvůli. Historie k tomuto tvrzení poskytuje celou řadu příkladů. Dokonce i Hitler svoje řádění opodstatňoval „prozřetelností“, což nebylo nic jiného než jinak pojmenovaný princip božské moci. Stalin se zase odvolával na nezvratné zákonitosti dějin, což mimochodem dokazuje, jak gnostická jsou ve své prapodstatě všechna totalitární hnutí.

Panovnická moc musí nutně být kultivována společenským konsenzem. Panovník vykonává moc nikoliv svrchovanou, ale odvozenou od souhlasu těch, jimž vládne. To je podstata konstituční monarchie. Zde se dostáváme k zajímavé terminologické hříčce. Monarchie nese konzervativní, zpátečnickou konotaci. A přesto – množství západních zemí je monarchiemi a přitom je lze považovat za prototyp liberální demokracie: Norsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Velká Británie, Španělsko…

Jinak řečeno, monarchie zdaleka není v neslučitelném konfliktu s liberální demokracií. Naopak se zdá, že monarchie liberální demokracii svědčí daleko lépe než republikánská forma státního zřízení. Konstituční monarcha bývá zárukou proti autoritářským tendencím. A zajímavé opět je, že se autoritářské tendence uplatňují v zemích, které nemají dlouhou demokratickou tradici. Stačí se podívat do Maďarska, kde si Viktor Orbán stále patrněji hraje na jakéhosi post – Horthyho, ovšem bez jeho osobnostních kvalit. Pokud by snad čtenáři či čtenářce Budapešť připadala příliš daleko, stačí se podívat do Prahy. Jeden autoritář obývá sídlo ministerských předsedů, druhý se zabarikádoval za zátarasy na Pražském hradě.

Obecně lze tvrdit, že liberální demokracie se nachází ve stádiu latentního ohrožení autoritářské tendence. Jak nedávno připomněla právnička Hana Marvanová, zcela se zapomnělo na základní zákon právního státu: „Orgány veřejné moci smějí činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, zatímco občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje.“ Někde se stala obrovská chyba. Dnešní republikánský stát postsovětského typu se řídí opakem: Orgány veřejné moci smějí činit vše, co jim zákon výslovně nezakazuje a občané smějí činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje.

To je přesně ta krizová situace, jejíž vznik konstituční monarchie vylučuje. Panovník je, píše Walter Bagehot ve své Anglické ústavě, z hlediska zákona tím „nejsvázanějším člověkem svého panství, to on svými skutky dává zákonům smysl. Proto každý svůj krok a každý skutek, každé vyjádření hluboce promýšlí, jedná vždy s chladnou hlavou a s rozmyslem“. Ne náhodou posledním skutkem umírajícího Antonina Pia bylo stanovení hesla pro další den. Znělo „aequanimitas“. Panovník je, píše Bagehot, „vychováván pro to, aby byl konstituční.“ Nemusí se drát k moci, proto také nemusí uzavírat mocenské kartely, které každé státní zřízení dřív nebo později promění v kriminální záležitost.

Mladí sociologové a státoprávníci v současnosti znovuobjevují všechny viktoriánské argumenty pro monarchii. Mimochodem – tím vycházejí vstříc veřejné poptávce. V Srbsku je pro obnovu království čtyřicet procent lidí. V Německu to je dvacet procent. Navíc obnova monarchie po republikánské epizodě není nic nezvyklého. Stalo se to ve Francii roku 1814, o rok dřív v Nizozemí, v půlce sedmnáctého století ve Velké Británii, roku 1975 ve Španělsku, v devatenáctém století v Brazílii…

Posledním českým králem byl nejspíš Karel První (1886–1922). Proč nejspíš? Monarchista a historik Josef Pejřimovský tvrdí, že „lze obhajovat právní názor, že ústavami Československé republiky z roku 1921 a 1948 nebylo zrušeno zemské zřízení Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského, ani nebyl sesazen panovník, ale byl zbaven veškerých politických pravomocí (které byly přeneseny na jiné orgány – prezidenta aj.), majetku a dokonce vyhoštěn, ale nadále zůstal králem českým, markrabětem moravským a vévodou slezským, bez pravomocí a majetku. Právní kontinuita zemí Koruny české, ve kterých nebyla monarchie zrušena ani panovník sesazen, podporuje právní názor, že český stát je královstvím bez vládnoucího krále, jehož pravomoci vykonávají jiné orgány“.

Jinak řečeno, teoreticky by stačilo, aby současné vládní orgány svou moc vrátily do rukou Karla Habsburského (narozen 1961), který je legitimistickým dědicem českého trůnu. A právě na tomto místě by mělo zaznít, že kdykoliv se lidé rozhodli pro republikánskou vládu, nebylo to proto, že by byli republikány, ale proto, že byli nespokojení s poměry v monarchii. Nechtěli spíš lepší monarchii, nikoliv republiku? 

Co si přečíst

Robert Filmer - Patriarcha

Lytton Strachey - Královna Viktorie

Christopher Hitchens: The Monarchy / A Critique of Britain´s Favorite Fetish

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1