KOMENTÁŘ ERIKA SIEGLA | Litva čelí bezprecedentnímu tlaku Číny nejen kvůli svým vztahům s Tchaj-wanem a potřebuje evropskou solidaritu. Nezapomínejme na to, že i Česko mohlo být před krátkým časem v podobné pozici.
Litva jistě nemusela zajít tak daleko, aby nově otevřené diplomatické zastoupení nazvala jako „kancelář Tchaj-wanu“, nikoliv „kancelář Tchajpeje“, jak se podle hlavního města nazývá u nás i v jiných zemích. Zpětně viděno se tohoto gesta litevská vláda mohla vyvarovat a bude lepší, když se čeští zastánci spolupráce s demokratickým ostrovem soustředí více na obsah, než na podobné symbolické kroky, které Čínu dráždí. Na druhou stranu nelze při zpětném pohledu s jistotou říct, kde leží ona tmavě červená čínská linie a zda by Litva nyní čelila menšímu tlaku, pokud by se v otázce názvu nového zastoupení zachovala jinak. Například pouhé volání australské vlády po nezávislém vyšetřování šíření covidu vyvolalo velmi silný obchodní bojkot země ze strany Číny.
Vilnius nyní neustále a marně opakuje, že se nejedná o uznání Tchaj-wanu jako nezávislé země a není v rozporu s obecně uznávanou politikou „jedné Číny“. Každopádně v očích Pekingu Litva překročila dovolené i tím, že její nová vláda loni vystoupila z iniciativy 17+1, kterou se Čína léta snaží prosadit jako formát pro paralelní komunikaci mimo orgány EU se státy střední a východní Evropy.
Jednalo se o další politické gesto litevské středo-pravé vlády, protože podobných, nepříliš funkčních mechanismů, existuje celá řada? Čínu možná ještě více popudilo podzimní doporučení litevského ministra obrany, aby Litevci „nekupovali nové čínské mobily a zbavili se těch stávajících, co nejrychleji to jde“. Důvodem je funkce cenzurující internetový obsah, která je na evropském trhu pochopitelně deaktivovaná. Za vše výše uvedené chce Čína Litvu exemplárně potrestat.
