Macronovo důchodové tažení: Hněv Francouzů má otupit stejný trik, jakým „umlčel“ žluté vesty | info.cz

Články odjinud

Macronovo důchodové tažení: Hněv Francouzů má otupit stejný trik, jakým „umlčel“ žluté vesty

KOMENTÁŘ MILANA ROKOSE | V debatě svolané kvůli žlutým vestám se francouzští občané mohli vyjadřovat k daním nebo migraci, nyní mají diskutovat o reformě penzijního systému. Téma složité i pro mnohé ekonomy se pro běžného člověka zužuje na klíčovou otázku: Jakou budu mít penzi a v kolika letech do ní odejdu? Ti, kteří přijdou o svá privilegia, ale vyjdou do ulic nehledě na vysvětlované technikálie.

Pět stovek francouzských občanů mělo ve čtvrtek večer čekat na prezidenta Emmanuela Macrona, aby mu položilo otázky týkající se penzijní reformy. Začátek veřejné debaty o plánované reformě důchodového systému se ale nakonec musel odložit – země truchlí po smrti 86letého exprezidenta Jacquesa Chiraka.

Nástroj, který použil Macron už v reakci na protesty žlutých vest, chce vyzkoušet i v případě penzijní reformy, proti níž se 13. září zvedla mohutná vlna stávek a demonstrací. Zatímco v případě žlutých vest se prezidentův tým ptal na to, které daně jsou pro občany důležité a čeho jsou ochotni se vzdát, tentokrát půjde spíše o vysvětlování připravované reformy a svým způsobem i o přípravu vládních poslanců na nepříjemné otázky opozice, až se bude reforma projednávat v parlamentu.

Macron byl nicméně zvolen prezidentem navzdory tomu – nebo právě proto – že penzijní reformu sliboval ve svém programu. O její potřebnosti mluví i ekonomové, vždyť současný systém obsahující 42 (!!!) různých penzijních režimů je nejen neefektivní, ale především nespravedlivý, správně argumentuje vláda.

Z minulosti ale víme, že snaha provést penzijní reformu představuje pro hlavu státu značné riziko. Couvli před ním i Macronovi předchůdci, jako byli Jacques Chirac nebo Nicolas Sarkozy. Současný nájemce Elysejského paláce si na ni věří, pomoci mu má i veřejná debata. Osvědčila se i jako obrana před žlutými vestami – nebýt jejich současného vzepětí právě kvůli penzím, hnutí by pomalu vyšumělo.

I na jaře probíhající debata, která se kromě daní zabývala mimo jiné i životním prostředím nebo politickými institucemi či migrací, ale ukázala své nedostatky. Účastnili se jí především starší lidé, naopak stoupenci žlutých vest, s nimiž by mohl Macron vést debatu, ji vesměs bojkotovali.

Zatímco například na migraci může mít názor prakticky každý, o podobě penzijní reformy mají obvykle přehled jen ekonomové a experti, kteří se danou problematikou dlouhodobě zabývají. Má tedy o takto odborném tématu smysl organizovat veřejné debaty? Jejich jediným výsledkem budou nejspíš dotazy jednotlivců, kolik budou brát a v kolika letech budou odcházet do penze podle současného a navrhovaného systému.

Veřejná diskuze a opakované vysvětlování systému může mnohé občany uklidnit, odpor těch, jež přijdou o privilegia, na něž byli roky zvyklí, ale nezmírní. Politickému střetu, který může být klíčovým faktorem před prezidentskými volbami v roce 2022, se tak prezident stejně nevyhne.

Příští měsíce ukážou, zda je Macron skutečně odhodlán dovést reformu do konce. Pokud se mu to podaří, může svoji zemi zbavit nálepky zkostnatělého „socialistického“ ráje, kde jsou státní zaměstnanci králi, zatímco mnozí další tvrdě pracující na to doplácejí. Moderní evropské státy jdou jiným směrem, a někdejší ministr hospodářství to dobře ví. Reformu si přeje i kolem 70 procent Francouzů, bez šancí tedy Macron rozhodně není.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud