Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mají politici z ANO svůj rozum a hrdost, nebo jsou jen Babišovy poslušné ovce? Komentář Jiřího Štefka

Mají politici z ANO svůj rozum a hrdost, nebo jsou jen Babišovy poslušné ovce? Komentář Jiřího Štefka

Dosavadní pražská primátorka Adriana Krnáčová nebude na podzim obhajovat svoje křeslo v čele metropole. V příští vládě téměř jistě nebude ministr spravedlnosti Robert Pelikán. K politickému koketování Babišova hnutí ANO s SPD mají silné výhrady i Martin Stropnický či Dan Ťok. Bez servítků se k němu staví i eurokomisařka Věra Jourová. Naopak řada dalších členů, poslanci či různé komunální či krajské podržtašky – zdá se – jsou zjevně se současným děním spokojeni, neptají se, neremcají a spíš se předhánějí v projevu servility a loajality vůči stranickému vedení. A že je pro dosažení svého cíle – tedy především zisku premiérského křesla pro Andreje Babiše – ANO schopno udělat cokoliv a paktovat se klidně i s čertem, jim nevadí.

Na úvod si ještě ujasněme tohle. Skutečnost, že například taková Adriana Krnáčová už nebude kandidovat na pražskou primátorku a už si moc nerozumí s Andrejem Babišem, není důsledkem jejího názorového disidentství ve straně, ale toho, že toho v čele metropole moc nepředvedla, její manažerské schopnosti jsou mizivé a Babiš dobře ví, že s ní v čele kandidátky žádný velký výsledek neudělá. Danu Ťokovi se dá pro změnu vytknout žalostný stav českých komunikací, se kterým jako ministr dopravy neudělal vůbec nic. Ale jako viditelný člen vlády se aspoň vymezil vůči spolupráci s nesystémovými stranami. Třeba to je jen úhybný manévr a hezký argument, ale zkusme Ťokovi v tomhle zatím věřit.

Naopak kritika či pochybnosti Jourové či Stropnického lze zařadit do množiny lidí, v níž se z dřívějška nachází už například Pavel Telička či Jiří Zlatuška. Oba byli viditelnými tvářemi hnutí v minulosti a pak se s ním názorově rozešli. Nikde není napsáno, že totéž se v budoucnu může stát i u Věry Jourové či Martina Stropnického a (třeba) dalších.

Situace v ANO je zjevně napjatá. Možnost vlády s ČSSD se po čtvrtečním, večerním jednání grémia ANO „zázračně“ vrátila do hry. Podle zpráv z médií mělo s možnou spoluprací s Okamurovou stranou problém pár výrazných tváří a až třetina poslaneckého klubu. 

Celý komnetář čtěte na Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1