Máme vedení státu? A můžeme ho vidět? Proč se prezident s premiérem schovávají

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Národ si připomíná srpnovou okupaci, jeden ze zlomových mezníků našich moderních dějin. V rámci pietního aktu vystoupí ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů jediný - šéf Senátu, který je z opozice. Prezident chybí, premiér a předseda sněmovny se nechají zastupovat místopředsedy. Náhoda? Nebo se Miloš Zeman a Andrej Babiš (ANO) schovávají před občany? Spíše to druhé.

Prezident srpen 1968 ignoruje dlouhodobě, mlčí k němu už sedmý rok v řadě. Předseda vlády ještě předloni přednesl projev, během něhož ho lidé vypískali a volali „Hanba!“, loni už chyběl a letos přenechal tuto čest prvnímu vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD). Může se to zdát jako maličkost, vždyť jde přeci jen o projev a politici mohou mít i něco jiného na práci. Jenomže, když nejvyšší činitelé republiky nejsou schopni reprezentovat všechny občany, ale jen tu polovinu, co je volila, pouze to potvrzuje fatální rozdělení společnosti.

Zeman dává po celou dobu svého kontroverzního prezidentství najevo, jak hluboce pohrdá voliči, kteří mu nedali hlas. Navštěvuje jen regiony a obce, kde vysoko vyhrál a od počátku se definuje ne jako nadstranická, ale levicová hlava státu. Mimo jiné slíbil, že sundá pravicovou vládu a také to za cenu flagrantního porušení ústavy udělal. Jezdí do Moskvy, ale odmítá cokoli říct k srpnu 1968, nebo k listopadu 1989, neboť mnozí, co pro něj hlasovali, schvalují okupaci, zato sametovou revoluci berou jako křivdu.

Polozapomenuté výročí bitvy u Moháče a její důsledky aneb „Habsburkové v nás“

sinfin.digital