Máme vedení státu? A můžeme ho vidět? Proč se prezident s premiérem schovávají

Martin Schmarcz

29. 08. 2020 • 14:00
KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Národ si připomíná srpnovou okupaci, jeden ze zlomových mezníků našich moderních dějin. V rámci pietního aktu vystoupí ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů jediný - šéf Senátu, který je z opozice. Prezident chybí, premiér a předseda sněmovny se nechají zastupovat místopředsedy. Náhoda? Nebo se Miloš Zeman a Andrej Babiš (ANO) schovávají před občany? Spíše to druhé.

Prezident srpen 1968 ignoruje dlouhodobě, mlčí k němu už sedmý rok v řadě. Předseda vlády ještě předloni přednesl projev, během něhož ho lidé vypískali a volali „Hanba!“, loni už chyběl a letos přenechal tuto čest prvnímu vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD). Může se to zdát jako maličkost, vždyť jde přeci jen o projev a politici mohou mít i něco jiného na práci. Jenomže, když nejvyšší činitelé republiky nejsou schopni reprezentovat všechny občany, ale jen tu polovinu, co je volila, pouze to potvrzuje fatální rozdělení společnosti.

Zeman dává po celou dobu svého kontroverzního prezidentství najevo, jak hluboce pohrdá voliči, kteří mu nedali hlas. Navštěvuje jen regiony a obce, kde vysoko vyhrál a od počátku se definuje ne jako nadstranická, ale levicová hlava státu. Mimo jiné slíbil, že sundá pravicovou vládu a také to za cenu flagrantního porušení ústavy udělal. Jezdí do Moskvy, ale odmítá cokoli říct k srpnu 1968, nebo k listopadu 1989, neboť mnozí, co pro něj hlasovali, schvalují okupaci, zato sametovou revoluci berou jako křivdu.

Babiš se naopak snažil vystupovat jako premiér všech občanů a dokonce navázat na Havlovu tradici, a to i projevy k významným výročím. Jenomže to nevyšlo, setkával se se sílícím odporem lidí, kteří ho stále považují za exponenta StB. Takže se nakonec stáhl. Každý politik musí počítat s tím, že ho jeho oponenti občas vypískají, což nijak nesnižuje jejich demokratický mandát. Jenomže Babiš se Zemanem jsou jedinými, komu to hrozí v případě důstojných národních oslav. I Hamáčka přijali letos u Českého rozhlasu velmi dobře.

Není to nic moc, když máte prezidenta a premiéra, kteří se při významných národních svátcích a pietních aktech nemohou ukázat na veřejnosti. Demokracie předpokládá, že nejvyšší ústavní činitelé zastupují všechny občany, nikoli jen své voliče. Politika není hokejový zápas, kdy polovina národa poráží tu druhou. I když přesně takhle to Zeman vidí a Babiš to sice nevnímá takto ideologicky, fakticky však tuto optiku utilitárně přijímá (proto třeba například protežuje seniory před všemi ostatními skupinami).

Skutečná demokracie ovšem není nadvládou většiny, ale panstvím hodnot, které přijmou za své všichni. Pokud dva nejdůležitější politici nejsou schopni věrohodně reprezentovat zásadní národní tradice, jimiž jsou návrat svobody v roce 1989, či odpor vůči okupaci v srpnu 1968, ztrácejí tím legitimitu. K tomu musíme připočíst neuvěřitelný alibismus, s nímž Andrej Babiš odmítá nést odpovědnost za vládní rozhodnutí, pokud nejsou populární. Průšvih v Karviné hodil na epidemiology a to samé zopakoval s rouškami ve školách.

Když premiér v televizi vysvětloval, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za nic nemůže, protože se mu v resortu pohádaly tři skupiny odborníků a on byl uveden v omyl, myslel jsem si, že se mi to jen zdá. K čemu máme vládu, když odmítá rozhodovat a nést za rozhodnutí politickou odpovědnost? Zrušíme volby a necháme stát řídit nevolenými byrokraty? Korunu tomu oba politici ANO nasadili, když všechno hodili na nepřítomného vládního epidemiologa Maďara, který byl ve skutečnosti proti rouškám. Takže alibisté a ještě lháři…

Od lidí ve vedení státu nečekám, že budou v konkrétních věcech vládnout, jak chci já. Zvláště, když jsem je nevolil. Ale počítám s tím, že budou ve všem všudy reprezentovat konstitutivní tradice a hodnoty České republiky a také, že ponesou plnou odpovědnost za politická rozhodnutí. My ale máme prezidenta, který vlastně už neexistuje (což je asi dobře, protože dokud občas existoval, vždy neomylně hájil ruské a čínské zájmy proti českým). A premiéra, který existuje, jen když je dobře. Když je zle, tak vysublimuje.

Když se na to podívám tak, že právo vládnout má mít ten, kdo se nebojí postavit před občany a něco zásadního jim říct, případně nést tíhu těžkých rozhodnutí, pak by místo Miloše Zemana měl na Hradě sedět Miloš Vystrčil (ODS) a místo Andreje Babiše ve Strakově akademii Jan Hamáček. Je mi jedno, že první je pravičák a druhý levičák. Oba se nebojí veřejně hájit svůj názor a nést za něj důsledky (například co se týká cesty na Tchaj-wan, kde zastávají opačné postoje), ani nemají strach mluvit před lidmi v den velkého výročí.

Zato Miloš Zeman k řadě důležitých věcí zarytě mlčí a Andrej Babiš pravidelně pořádá na svém facebookovém účtu ankety, kde si nechává od lidí radit, co má udělat. Takže premiér na baterky a prezident bez baterek. Hodí se k tomu parafráze slavné hlášky z filmu Kulový blesk: „Máte vedení státu? A můžu ho vidět?“ Ale mít nejvyšší ústavní činitele, kteří se v důležitých chvílích před lidmi schovávají, to ve skutečnosti není žádná legrace.

SDÍLET