Maňák: Co ukazuje pád strašáka jménem povinná maturita z matematiky?

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Povinné maturitě z matematiky v Česku odzvonilo dříve, než se mohla stát katem vzdělávacího úsilí velké části studentů. Její zrušení je rozumný krok. Dosavadní období zmatků je ale nutné považovat za další důkaz arbitrární „střelby od boku“ a metody „pokusu a omylu“, jimiž se neuváženě řídí politici třímající vládní otěže.

 

Studenti si díky rozhodnutí parlamentu budou moci nadále vybírat, zda budou zkoušku – vedle povinné češtiny – skládat z matematiky, anebo z cizího jazyka. Politici toto rozhodnutí učinili doslova za pět minut dvanáct, protože povinnou matematickou maturitu měli studenti mít už na jaře roku 2021. Je přitom nutné připomenout, že samotný zákon o povinné maturitě byl přijat už v roce 2016. „Matematická hrozba“ si tedy prožila několik let strastiplné virtuální existence, než ČSSD a hnutí ANO vzaly zpět, co samy uzákonily. I tak to nejspíš mnoha studentům způsobilo řadu bezesných nocí.

Na celé téma lze nahlížet ve více rovinách. První je relativně věcná: zda je matematická maturita objektivně nezbytná pro další rozvoj země, pro udržení vzdělanosti národa či vytrénování mozků, když použijeme myšlenku („Matematika je gymnastika mozku.“) předsedy Senátu Miloše Vystrčila, který záměr podporoval. Tedy, jestli země zdegeneruje a ekonomika ztratí své technologické tempo, když všichni středoškolští studenti nebudou povinně maturovat z matematiky. Pravda je tomu na hony vzdálena.

Osmiletá gymnázia jsou přežitek. Rozdíly, které vytváří, jsou zločin, říká Ondřej Kania

sinfin.digital