Maňák: Drobní živnostníci dostanou zdarma platební terminály. Je to skvělý marketingový tah i danajský dar | info.cz

Články odjinud

Maňák: Drobní živnostníci dostanou zdarma platební terminály. Je to skvělý marketingový tah i danajský dar

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Stát je ve snaze o zvýšení kontroly nad podnikáním schopen zajít tak daleko, že se chystá organizovat přidělování platebních terminálů řemeslníkům a malým živnostníkům zdarma. To vše jen proto, aby tím zmírnil rizika plynoucí z uvalení státní kontroly v podobě elektronické evidence tržeb na drobné živnostníky. Pokud by na to živnostníci přistoupili, znamenalo by to, že k dalšímu zregulování a omezení jejich podnikatelských svobod přispěje politický úplatek, jehož beneficientem budou v konečném důsledku ty firmy, jejichž produkty napomáhají k omezování svobod.  

Babišovské ministerstvo průmyslu a obchodu před pár dny překvapilo neotřelým plánem na podání „pomocné ruky“ živnostníkům. Připomíná to danajský dar Řeků, jehož „nezištným“ přenecháním definitivně dobyli Tróju… Uvidíme, zda se v tomto případě podaří dobýt řemeslníky, trápené v posledních letech nevraživou politikou vlád.

Stát fakticky plánuje poskytovat řemeslníkům a malým živnostníkům zdarma platební terminály. K tomu má být vytvořen zvláštní fond, jenž by na náklady karetních společností rozdával bezplatně živnostníkům terminály. Hrazeny by z něj byly i první dva roky užívání terminálu, tzn. „obdarovaní“ živnostníci by nemuseli platit transakční poplatky, které musí obchody běžně odvádět bankám. Terminály by takto „zdarma“ měly doputovat až ke 200 tisícům malých živnostníků…

Zmiňovaný záměr MPO zapadá do kontextu snahy Babišova ANO o předvolební nastavování vlídnější tváře vůči živnostníkům, kteří během uplynulých pěti let neměli v Česku na růžích ustláno. Je evidentní, že dotyčné ministerstvo, potažmo babišovská část vlády, se snaží zmírnit rizika potenciálních nesnází, které by s sebou mohlo přinést uvalení EET na malíře pokojů, instalatéry a podobné drobné živnostníky.

Právě na ty má být v rámci 3. a 4. vlny také uvalena elektronická evidence tržeb. Sněmovna totiž po sáhodlouhých tahanicích schválila v prvním čtení příslušný zákon o EET. Šance na jeho definitivní přijetí a tedy zahájení on-line kontroly živnostníků se tak rapidně zvýšila.

Na rozdíl od hotelů, restaurací či supermarketů (v nichž cosi jako elektronická pokladna bylo samozřejmostí již dávno před nástupem babišismu) by pro drobné řemeslníky byla EET zcela novým, neorganickým a z ryze praktických, ale pochopitelně i nákladových důvodů značně problematickým regulatorním zásahem.

Instalatéři, elektrikáři a podobné profese se den co den trmácí za byznysem a putují po zákaznících z místa na místo. Zajisté s sebou nevozí pokladny... Po uvalení EET by řemeslníci typu malířů pokojů či instalatérů museli s sebou vláčet (zdarma přidělený) platební terminál (závislý na dostupnosti internetového signálu) a platby za odvedenou práci hned na místě elektronicky evidovat pro státní kontrolory.

Strkat malířům pokojů ke kbelíku s barvou a instalatérům k tekoucímu umyvadlu platební terminály určené k on-line kontrole jejich finančních transakcí je temná myšlenka, jež zapadá do nově budovaného typu společnosti prošpikované vševědoucím a všemocným státem od sklepa až na půdu.

Je krajně nejisté, jak by řemeslníci na povinnost elektronicky evidovat přijaté platby reagovali: zda nebudou svoji on-line kontrolu bojkotovat, obcházet (není problém uskutečnit platbu za vymalování bytu či opravu tekoucí vody mimo platební terminál), případně ukončovat své živnosti (které už tak dnes na trhu chybějí).

Zavádění elektronické kontroly živnostníků má tedy z pohledu státu svá rizika. Proto je nápad na bezplatné přidělování platebních terminálů možné považovat za chytrý tah v rámci Babišova politického marketingu. Rozdávání terminálů může – přinejmenším mediálně – otupit kritiku zavádění Velkého bratra na živnostníky, jimž „státní dar“ platebního terminálu sebere některé obranné argumentační trumfy z rukou.

Současně však dárek v podobě platebního terminálu dokládá účelovost vládní politiky vůči živnostníkům. Stát na jedné straně zesiluje regulace, zaklekávání a byrokratickou zátěž podnikatelů, aby na straně druhé vůči nim konal velkomyslná charitativní gesta typu bezplatného poskytování kontrolních zařízení včetně refundace jejich provozu…

Přitom, přijímat dar, který je současně nástrojem sloužícím k omezování vlastní podnikatelské svobody, je absurdní. Na druhou stranu, je jistě výhodnější si tento nástroj nechat poskytnout zdarma, než za něj (v rámci zákonem uložené povinnosti) ještě platit… Mnohým živnostníkům pak může být jedno, že celá akce má ryze propagandistický charakter, jehož cílem snad je snaha „koupit“ si jejich loajalitu a současně se alespoň částečně vykoupit z dosavadních regulatorních hříchů konaných vládou vůči drobným podnikatelům.  

Tak či tak, vítězem celé akce bude stát, který rozšíří své pravomoci o další položku: řízení fondu na přerozdělování bezplatných platebních terminálů. A pokud se díky tomu podaří „úspěšně“ uvést do praxe 3. a 4. vlnu EET, pak na tom škodní nebudou ani státní úředníci, jejichž potřeba ke kontrolním činnostem opět o něco vzroste. Nic na tom nezmění ani fakt, že vláda toho času vytrubuje do světa snahu osekávat úřednické stavy…

A vydělají také firmy, pro které jsou státem vynucená kontrolní opatření typu EET (počínaje internetem, přes přístroje, až po softwarové aplikace) byznysovým (státem seslaným) požehnáním z nebes. Živnostníci z toho vyjdou jako vždy poraženi. Bez ohledu na to, zda platební terminály dostanou zdarma, anebo si je budou muset zakoupit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud