Maňák: Kuřáci na daňovém skřipci. Stát chce „navěky“ zdražovat cigarety | info.cz

Články odjinud

Maňák: Kuřáci na daňovém skřipci. Stát chce „navěky“ zdražovat cigarety

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Tuzemští kuřáci získávají jednu nepříjemnou jistotu: spotřební daně na tabák plánuje vláda zvyšovat „navěky“… Jestliže daně a smrt jsou v nechvalně známém rčení označovány za jediné dvě jistoty v lidském životě, pak se dá říci, že kuřáci budou trestáni speciálním „bonusem“ v podobě napínání na daňový skřipec za něco, co prokazatelně vede k rychlejšímu konci vlastního života.

Ministerstvo financí přišlo už na jaře s návrhem na zvýšení spotřebních daní, přičemž ta tabáková by se měla od příštího roku zvýšit o 10 procent. V důsledku toho by krabička cigaret podražila v průměru o 7 korun. Jak teď ale vyšlo najevo, akcelerace daňové zátěže kuřiva má pokračovat. Vláda chce v zimě předložit další zvýšení spotřebních daní – tak, aby ceny rostly od roku 2021 ještě vyšším tempem. Stát díky zvýšení kuřácké daně očekává v příštím roce nárůst příjmů o 7,7 miliardy a o dalších 9,2 miliardy korun v roce 2021. Do roku 2023 by se tak vlivem několikerého zvýšení daně měly roční „tabákové“ příjmy státu vyšplhat na téměř 71 miliard korun.

Pomiňme úvahy o tom, zda se daňový výtěžek bude navyšovat podle plánu a zda kuřáci nezačnou vyhledávat černý trh. Zajímavé je, že příjmy z tabákové daně v posledních letech setrvale rostly, i když kuřáků ubývá. Podle zpráv z konce minulého roku klesl počet „denních“ kuřáků během let 2016 a 2017 o plných 400 tisíc na celkové 2 miliony.

Letos stát očekává pokles výnosu z tabákové daně – z loňských 58,8 miliardy na 56,1 miliardy. Zřejmě i proto se ministerstvo financí rozhodlo do této daně pořádně seknout, tedy sáhnout kuřákům ještě hlouběji do peněženek a přeřadit daňový mechanismus do režimu „věčného“ zdražování cigaret. Výsledkem má být zvýšení ročních příjmů státu z kuřiva o zhruba 14 miliard do roku 2023.

Ministryně Schillerová při zdůvodňování „věčného“ růstu daně takticky nezmiňuje horlivou snahu vydolovat pro nenasytný rozpočet každou potřebnou miliardu, která by kompenzovala zpomalování domácí ekonomiky. Mluví místo toho o snaze snižovat skrze zdanění tabáku finanční dopady plynoucí z kouření. „Celospolečenské náklady“ – tedy odvykání či léčení následků – jsou prý asi 100 miliard korun ročně. Pokud je to skutečně přesný údaj (a používá jej i ministr zdravotnictví), pak by – čistě hypoteticky – rozdíl mezi příjmy státu z tabákové daně a náklady na boj s kouřením dnes činil zhruba 44 miliard korun, což rozhodně není málo. A nabízí se řada účelnějších způsobů, jak s těmito penězi naložit.

Je možné, že se tento pomyslný zdravotně-kuřácký deficit podaří skrze tvrdší tabákovou daň zmenšit, opět se však vynořuje věčná otázka, jaký je skutečný cíl tabákové a jí podobných daní. Je hlavním cílem posílit finanční zdroje pro churavějící státní pokladnu? O tom nikdo nepochybuje. Ekonomika zpomaluje, vláda potřebuje každou dodatečnou korunu. V přímém přenosu tak opět vidíme, že stát pro svoji existenci potřebuje (přesněji: požaduje a inkasuje) čím dál více peněz, aniž by za ně poskytoval lidem více lepších služeb.

Některé daně může vláda obhajovat zdravotnickou rétorikou, která se opírá o „nutnost“ odrazovat „nezodpovědné“ občany od nesprávných činností… Jenže, nejde jen o rétoriku. Část společnosti je reálně trestána za svoji specifickou (legální, nezakázanou) činnosti. Samo o sobě to zavání diskriminací, i když není sebemenšího sporu ohledně škodlivosti kouření. Přitom vedle alkoholismu či kouření přece existuje mnohem více zdravotně škodlivých a přitom legálních činností. Nezdravou stravou počínaje a pracovním vypětím (s následkem stresu) konče. Proč tedy speciální daní trestat právě kouření a netrestat další „negativní“ činnosti? Faktem je, že stát poměrně masivně trestá i práci prostřednictvím daně z příjmu, respektive ze závislé činnosti. Ovšem to je specifická situace...

Uspokojování vládního apetitu skrze rostoucí nepřímé daně není ničím neobvyklým. Zdaňování tzv. neřestí je novým, rafinovanějším trendem, jak může stát od lidí čerpat prostředky a ještě přitom vytvářet přitom dojem, že jde o akt spravedlivý, ospravedlnitelný a veskrze správný.

Přesto je nově ustavovaný „standard“ soustavného zvyšování daní, byť v tomto případě cigaretových, potenciálně nebezpečný. Otevírá Pandořinu skříňku, v níž je ukryta dychtivá ruka státu, jež – pod vznešeným praporem konání dobra – může kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv rozsahu odčerpávat od obyvatelstva další a další finanční zdroje.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud