Maňák: Maláčové důchodová „reforma“ spravedlnost nepřináší, na konci je vidina voličských hlasů | info.cz

Články odjinud

Maňák: Maláčové důchodová „reforma“ spravedlnost nepřináší, na konci je vidina voličských hlasů

Maňák: Maláčové důchodová „reforma“ spravedlnost nepřináší, na konci je vidina voličských hlasů
 

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Vyplácení důchodů se jako klíčová otázka naší budoucnosti opět ocitá na horské dráze. Ještě nedávno ministryně Jana Maláčová z ČSSD zásadní změny odmítala, aby nyní po x-tém jednání Komise pro spravedlivé důchody představila varianty komplexní reformy. Stěžejním prvkem má být zavedení „nultého“ pilíře, tedy takzvaně „solidárního“ důchodu pro všechny penzisty. 

Preferovaná je přitom varianta, že půjde o 30 procent průměrné mzdy, což by v současnosti odpovídalo důchodu ve výši 10 500 korun. Vedle této „solidární“ částky by penzisté dostávali i zásluhovou část. Ta by se podobně jako dnes odvozovala třeba od toho, kolik kdo dříve vydělal a odpracoval. Dodatečné náklady včetně „nultého“ pilíře mají být hrazeny z daňových příjmů státu. Tedy, nikoliv jako dosud ze sociálního pojištění, respektive z odvodů firem, zaměstnanců a podnikatelů. Plán vedle toho uvažuje o dalších změnách, jež se týkají navyšování důchodů – třeba formou bonusů matkám. Nemluvě o výhodách v podobě předčasných penzí pro pracovníky v náročných profesích (na jejichž financování by se musel podílet zaměstnavatel).

Ministryně financí Alena Schillerová vyčíslila celkové náklady reformy na 300 miliard korun, a proto je v aktuální podobě odmítá, ačkoli vychází jen z hrubých propočtů a takto ohromující částka zatím nebyla přesvědčivě doložena. Samotní autoři reformy uvádějí v maximální variantě rozsah navýšení čistých výdajů v rozmezí 0,2 % (v prvním roce) až 1,3 % HDP (v roce 2040), což orientačně přepočteno na HDP za loňský rok vychází na nějakých 10 až 70 miliard korun. Samotné dodatečné náklady spojené se zavedením nultého pilíře by byly na úrovni 10 miliard, což samo o sobě není omračující číslo. I tak však vytváří důvod k dalšímu zvyšování daní...

Jestliže za hlavní problém dnešní podoby penzijního systému je považována jeho dlouhodobá ufinancovatelnost, reformní plán nejen že to neřeší, ale ještě zesiluje. Už dnes je důchodový systém vystavován nejistotě související s nepředvídatelností budoucího ekonomického růstu. Po (zcela hypotetickém) spuštění nulového – na výběru daní závislého – pilíře a dalších tzv. reformních opatřeních by se nestabilita systému opět o něco prohloubila, i když zřejmě ne dramaticky, jak naznačoval odhad ministryně Schillerové. 

Jakékoliv zvyšování daňové zátěže je přitom pravým opakem toho, co by zemi prospělo. Ekonomika by pro další rozvoj potřebovala spíše zmenšit roli státu, nikoliv ji rozšiřovat na úkor tržních subjektů. Pokud má být Česko konkurenceschopné, musí mít podnikatelsky a celkově ekonomicky přívětivé prostředí tak, aby se tržní sektor mohl rozvíjet a v zemi se dařilo udržet kvalitní firmy a investory. Růst ekonomiky je klíčovým faktorem životaschopnosti průběžného penzijního systému, což připouští i premiér Babiš, podle něhož není důvod se obávat, že by v budoucnu chyběly peníze na důchody, a to právě z důvodu zvyšování mezd. I když odhlédneme od jeho „povinného optimismu“, nelze jeho tvrzení paušálně odmítat.

Ekonomický růst (a vyšší zisky a mzdy) totiž znamená vyšší odvody do penzijního systému, z něhož jsou hrazeny důchody. Pokud se ekonomice bude dařit, bude větší šance, že penzijní systém v současné podobě bude možné financovat bez větších otřesů. Ostatně, od roku 2000 do roku loňského v Česku přibylo zhruba 300 tisíc důchodců a průběžný státní penzijní systém se z toho nezhroutil. Naopak, loni, kdy pokračoval stabilní ekonomický růst, byl v mírném přebytku. Jistě, na základě toho nelze konstruovat růžovou budoucnost a platí, že dnešní stabilita důchodového účtu je velmi křehká.

Lze však připustit, že i když počet příjemců penzí poroste, bude díky vyšší efektivitě ekonomiky a reálnému růstu mezd nadále možné pokrývat výdaje na penze z průběžného systému „dnešního typu“. Teď ještě dlouhodobě zajistit zdravou ekonomiku a trvalý reálný růst mezd… Další socializace ekonomiky, například formou rovnostářského důchodu, je z tohoto pohledu vysloveně slepou uličkou.

Ministryně Maláčová tvrdí, že smyslem reformy není jen finanční udržitelnost, ale i cosi jako důchodová spravedlnost. Nabízí se otázka, co je spravedlivého na tom, aby penzisté pobírali „rovný“ důchod bez ohledu na předchozí výdělky a na to, kolik peněz odvedli do systému? Pokud by lidé měli jistotu, že i při zcela minimálních výdělcích budou mít ve stáří v rámci „nultého“ pilíře zaručenu penzi alespoň ve výši zhruba 10 500 korun, tedy – s určitou nadsázkou řečeno – téměř na úrovni současného průměrného důchodu (ten činí 14 tisíc Kč), nabízí se, že to bude snižovat jejich motivaci usilovat o vyšší výdělek. Což je špatné.

Myšlenkou solidárního důchodu stát jakoby vysílá k veřejnosti poselství: nemusíte se snažit vydělávat více, neboť se o vás jak dnes (sociálními dávkami), tak i v budoucnu (z kapes druhých) postaráme my, vaše socialistická vláda. Stát se tím snaží převzít ještě větší díl odpovědnosti za každého člověka s tím, že plánuje vybírat více na daních a více přerozdělovat, aby hrál ještě důležitější roli při zajišťování životní úrovně velké části obyvatelstva.

Jasné je jedno. Smysl má jen taková reforma důchodů, na kterou lze získat od daňových poplatníků dostatek prostředků, ale bez vedlejších negativních důsledků. Reformy, jež vyžadují zvyšování daní, tedy včetně nastoleného komplexního důchodového konceptu, představují riziko. Konstruovat vzletné reformní plány, jež pro část veřejnosti slibují hory doly a nemít na to spolehlivě zajištěné peníze, to zavání značnou dávkou nezodpovědnosti a předvolebního populismu.

Je evidentní, že pro nemalou část penzistů se Maláčová skrze reformní návrh snaží zajistit nárůst penzí jen pouhým mávnutím reformátorského proutku. Nelze se proto zbavit dojmu, že skutečným smyslem aktuálně prováděného pokusu o „důchodovou spravedlnost“ není opravdová spravedlnost, ale jen snaha o další posílení „spravedlnosti sociální“, jejímž cílem je zvýšit důchody těm sociálním skupinám, u kterých je větší naděje, že u voleb dodají potřebné hlasy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud