Maňák: Minimální mzda udržuje platové rovnostářství a podřizuje firmy státní moci

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Minimální mzda v Česku opět poskočí vzhůru. Od příštího roku bude 14 600 korun a polepší si tak asi 150 tisíc zaměstnanců. Vláda tímto rozhodnutím mimo jiné potvrzuje svou téměř neomezenou moc nad soukromým sektorem. A to ještě podniky mohou být rády, že nezvítězil požadavek odborů na prolomení hranice 15 tisíc korun...

Mzdové mávnutí vládním proutkem, či spíše bičem dopadne na celou ekonomiku a na různé pracovní skupiny také v podobě tzv. zaručené mzdy, která se odvíjí od té minimální. Počínaje uklízečkami a konče manažerskými profesemi. Je tedy nabíledni, že jediný výstřel od vládního stolu postrčí opět vzhůru mzdy pro velmi široký okruh příjemců. 

Každé takové nařízení vyvolává mzdové vzlínání v soukromém i veřejném sektoru. Ve druhém případě centrální určování mezd samozřejmě dává logiku. Naopak vládní rozhodování o mzdách v soukromých firmách dává smysl jen tehdy, pokud se smíříme s dystopickou myšlenkou, že firmy a podnikatelé jsou bezmezně podřízeni centrální vládě.

Není cílem tvrdit, že nová úroveň minimální mzdy 14 600 Kč je přehnaně velkorysá či nepřiměřeně vysoká. Faktem je, že koalicí dojednaná a vládou schválená nová minimální mzda je mzda hrubá. Po zdanění a odvodech z ní zůstane „čistá minimální mzda“ zhruba 12 100 Kč. Člověku tedy zbude v průměru nějakých 400 Kč na den, což není žádný luxus.

Minář: Babiš má v něčem pravdu. Problém opozice je, že neakcentuje, co lidi pálí

sinfin.digital