Maňák: Povinná maturita z matematiky narazila na politickou realitu | info.cz

Články odjinud

Maňák: Povinná maturita z matematiky narazila na politickou realitu

Maňák: Povinná maturita z matematiky narazila na politickou realitu
 

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Středoškolští studenti, nemluvě o jejich rodičích, mají na dosah splnění „tajného snu“: zrušení povinné maturity z matematiky. Do Sněmovny míří opoziční a vládou neodmítnutý návrh, jež povinnou zkoušku z onoho neoblíbeného předmětu ruší. Snahy o zavedení povinné maturitní matematiky sice z jistého pohledu dávaly smysl, představa, že by se tak Česko změnilo k lepšímu, je ale iluzorní.

Téma matematických maturit zmítá v pravidelných vlnách tuzemskou politikou už řadu let. Podle doposud platné úpravy školského zákona mají z matematiky poprvé povinně maturovat všichni studenti gymnázií a lyceí na jaře 2021. Na většině dalších typů škol by matematiku museli povinně absolvovat o rok později.

Opoziční poslanci vedení Piráty připravili novelu, která mimo jiné ruší matematiku jako povinný maturitní předmět. Babišova vláda se k této předloze postavila neutrálně, a dá se tedy důvodně předpokládat, že sněmovna bude mít tendenci záměr podpořit.

Politické pozadí přístupu politiků je zřejmé. Reálně se totiž přiblížil „Den matematického zúčtování“, tedy okamžik, kdy celá masa maturantů bude muset projít zkouškou z onoho obávaného předmětu. Hrozba masivního propadání maturantů je silně reálná. Vždyť dnes si „matiku“ jako maturitní předmět vybírá jen zhruba pětina studentů. Úspěšnost přitom není zrovna ohromující – například letos ji nezvládlo více než 15 procent maturantů. V předchozích letech to bylo ještě horší. A to se jedná o ty, kteří si tento předmět k maturitě vybrali dobrovolně…

Dá se důvodně předpokládat, že pokud by z matematiky muselo maturovat všech 60 tisíc zákonem zahrnutých studentů, procento neúspěšnosti by bylo podstatně vyšší. Samozřejmě, za předpokladu, že by stát podstatně nesnížil náročnost. Jenže pokud by stát u povinné matematiky radikálně snížil její úroveň, nabízí se otázka, jaký smysl by měla „středoškolská“ maturita, jejíž náročnost by odpovídala – s mírnou nadsázkou – matematickým znalostem základní školy…?

Nezapomínejme, že na podzim roku 2021 (pochopitelně, pokud se realita nevymkne do voleb předčasných) se mají konat řádné sněmovní volby. A čerství maturanti jsou potenciální voliči. Nemluvě o jejich rodičích a dalších příbuzných… Pro politika není nic horšího, než volič, který je zklamaný či naštvaný z osobního neúspěchu, jež v jistém smyslu zavinili politici. Byl by v tom tedy čert, kdyby se ve sněmovně nenašla aritmetická většina pro sejmutí „matematické hrozby“, onoho Damoklova meče neúspěchu, který se vznáší nad velkou částí budoucích maturantů.

Nelze proto vyloučit, že povinná maturita z matematiky bude skutečně zrušena. Ostatně, ministr školství Plaga už delší dobu dává najevo, že si potenciálně negativní politické důsledky povinné matematiky uvědomuje.

Nabízí se otázka, zda by zrušení maturitní matematiky znamenalo pro tuto zemi katastrofu a odpověď je jednoznačná. Neznamenalo. 

Česko se v uplynulých desetiletích vyvíjelo úplně nezávisle na tom, kolik maturantů si vybralo matematiku. V roce 2009 se ekonomika propadla o 4,7 procenta, když v roce 2017 vyrostla o úctyhodných 4,6 procenta. Od roku 2014 ekonomika (a tedy vyprodukované bohatství) v Česku stabilně roste, i když počet zájemců o matematickou maturitu postupně klesá… K čemu tedy ekonomika potřebuje zrovna povinnou maturitu z matematiky? Respektive, co tedy má být skutečným cílem zavádění povinné maturitní matematiky? Větší traumatizace studentů?  

Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová tvrdí, že se Česko stalo ekonomickým premiantem EU. A v řadě aspektů mají pravdu. Česko má například nejnižší nezaměstnanost. O prosperitě, ekonomické úrovni a kvalitě života v zemi nerozhoduje podíl matematicky vzdělané populace, nýbrž složení dvousetčlenné sněmovny a složení vlády, nemluvě o europarlamentu a Evropské komise. Ani jeden z těchto orgánů (u těch evropských to platí absolutně) se nedá ovlivnit výběrem maturitních předmětů v Česku.

Copak by vlády v „matematicky saturovanějším“ Česku náhle přestaly přijímat regulace podnikání a života obyvatel? Přestaly by vlády a parlamenty chrlit jeden deficitní rozpočet za druhým? Chovali by se politici celkově zodpovědněji a (matematicky) logičtěji či racionálněji jen díky tomu, že by o něco větší díl populace absolvoval maturitu z matematiky?

Určitě ne. Politická logika přece vládám velí hospodařit na dluh, vybírat od populace co nejvíce daní a přijímat co nejvíce regulatorní legislativy. Tak, aby vlády mohly co nejvíce peněz distribuovat svým cílovým voličským skupinám. Tak, aby maximalizovaly efekty vládnutí a aby počet voličů vládních stran rostl. Chování státu a jeho orgánů nemá s matematikou a maturitami (nepleťme maturitu s celkovou vzdělaností) absolutně nic společného.

Nedá se jednoznačně říci, že je správné a potřebné (anebo právě naopak), aby matematika byla povinným maturitním předmětem. Tvrdit, že bez matematiky bude v zemi hůř, je teorém, jež nelze spolehlivě ověřit. Z tohoto pohledu a vzhledem k výše uvedenému proto nedává smysl provádět v zemi „matematickou revoluci“ ve snaze měnit sociálně-inženýrskými postupy společnost „k lepšímu“. Méně škod napácháme, pokud zůstane zachován dnešní stav, kdy maturita z matematiky není povinná. Pokud středoškolákům nestačí celé studium k získání logického uvažování a k načerpání prakticky použitelných matematických znalostí, je chyba jinde. Povinná maturita už to sama o sobě nezachrání.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud