Články odjinud

Maňák: Povinnou maturitu z matematiky by bylo nejlepší zrušit, stejně je pořád v mlze

Maňák: Povinnou maturitu z matematiky by bylo nejlepší zrušit, stejně je pořád v mlze

Mlha nad povinnými maturitami v Česku začíná opět houstnout. K dalšímu zatemnění maturitního výhledu přispěl ministr školství Robert Plaga (ANO), který se opět vyslovil pro odklad povinné matematické maturity na gymnáziích a lyceích až na rok 2022. S tím, že by tak došlo k časovému „sladění“ s ostatními školami, kterých se maturita z matiky týká. Státem přiživovaný maturitní chaos tak jasně ukazuje na mizivé přínosy centrálně řízeného školství v Česku.

Původně měli všichni gymnazisté a studenti lyceí poprvé povinně maturovat z matematiky již na jaře roku 2021. Připomeňme rovnou, že příští řádné volby do Sněmovny se mají konat na podzim roku 2021, tedy pár měsíců po prvních povinných maturitách z matematiky. Je tak úplně jasné, odkud politický vítr do plachet maturit fouká a proč se je někdo snaží odfouknout až do časů povolebních.

Jde o zjevné oddalování průšvihu, který je nevyhnutelný. Ministr a jeho straničtí kolegové si zřejmě s blížícím se termínem spuštění povinných matematických maturit uvědomují, jak negativní politické důsledky by taková povinná maturita měla. Ostatně, takový maturant (naštvaný z neúspěchu u maturity) je již plnoletý a má volební právo.

Studentům v Česku prostě matematika příliš nejde a – mírně řečeno – nemají tento předmět v masivní oblibě. Matematiku si loni jako maturitní předmět dobrovolně vybralo 23,4 % maturantů a jen z didaktického testu státní části maturity propadlo 22,3 procenta z nich. Je evidentní, že pokud bude donucena maturovat z matematiky i zbylá většina studentů, neúspěšnost u „zkoušky z dospělosti“ se radikálně zvýší.

A to pochopitelně vrhá negativní světlo (tedy spíše stín) na ty, kdo školství v Česku řídí, tedy na vládnoucí politiky a resort školství. Jenže, takový stín se před parlamentními volbami nehodí do krámu.

Primární otázka zní: Jak k tomu přijdou dnešní středoškoláci, když – s jemnou nadsázkou – ani za 5 minut dvanáct netuší, zda budou muset povinně maturovat z matematiky? Nejenom logické, ale i veskrze etické by bylo, aby tak zásadní parametr studia byl každému studentovi jasný hned při nástupu, ale pokud možno ještě před přijetím na střední školu.

Předmětem „politické debaty“ se ovšem nově stává i podoba státní maturity z češtiny, kde se začíná uvažovat o omezení jen na didaktický test s tím, že maturitní slohovou práci by si organizovaly samotné školy… Ve hře je stále také snižování obsahové náročnosti maturity z matematiky. Podle ministra Plagy je prý důležité o obsahu maturity z matematiky dále diskutovat.

„Pojďme se vrátit k nějakému základu. Řekněme si, že to je vstupenka k profilové části na dané škole, minimální základ, který stát chce, aby na všech středních školách byl dosažen a aby to bylo užitečné,“ vysvětlil. V rukou státu by podle Plagy měla být hranice minimální kvality.

Maturitní nejistota státem řízeného školství by se tak dnes dala přímo krájet.

Je nabíledni, že čím jednodušší bude státní část maturity z matematiky, tím větší je šance, že ji zvládne většina studentů. Jenže najít úroveň náročnosti maturity, která by „vyhovovala“ (ale je cílem maturity, aby někomu vyhovovala?) všem, je nemožné. Jednotná kritéria pro maturitu jsou principiální nesmysl, přičemž snižování laťky její náročnosti na nejnižší možnou úroveň je absurdní.

Každý člověk/student je jiný a to jak z hlediska píle, tak z hlediska talentu a životních plánů. A gymnázium není odborné učiliště. Jednotné státní maturity s jednotnou – maximálně sníženou – úrovní náročnosti by byly výsměchem do tváře kvalitních, neřkuli prestižních škol. K čemu provozovat kvalitní školy s vysokou náročností výuky, když maturitu z matematiky (při snížení úrovně tak, aby byla schůdná pro většinu) spolehlivě složí úplně každý, aniž by se musel příliš snažit?

Taková maturita je vlastně úplně zbytečná (respektive ryze formální) a bylo by logičtější ji úplně zrušit, než její laťku nastavovat na nejnižší možnou úroveň. Samozřejmě, rušení maturit není na obzoru, neboť taková myšlenka je již příliš revoluční.

Je však nutno se ptát, k čemu budou povinné státní maturity z matematiky, když úroveň této zkoušky bude šita na míru těm nejslabším studentům? Pomůže úspěšné absolvování takto koncipované maturity ještě něčemu jinému, než ke zvýšení počtu osob s maturitou, jímž se pak vláda bude chlubit v růstových statistikách?

Přibude díky tomu na trhu kvalifikované pracovní síly? Těžko, vždyť vláda intenzivně pracuje na zjednodušení dovozu desítek tisíc cizinců ročně (o jejichž vzdělání nevíme zhola nic). Změní se Česko díky povinné matematické maturitě z montovny na vzdělanostní centrum světa a high-tech ekonomiku s nejvyšší přidanou hodnotou? Nikoliv.

Přínosy centrálních maturit pro studenty natož tržní sektor ekonomiky jsou neprokazatelné. Ostatně, vysoké školy a univerzity (ne všechny) při přijímání studentů dělají vlastní zkoušky, kde si znalosti přezkoumávají. Je tomu tak dnes (kdy maturita z matematiky není povinná) a bude tomu tak i v situaci, kdy se pro většinu studentů stane povinným postrachem.

Ostatně, kdo z dnešních vrcholných politiků a ministerských šéfů absolvoval povinnou státní maturitu z matematiky? Nikdo. Máme je právě z tohoto důvodu považovat za nevzdělané, nekompetentní a neužitečné? Jistě ne. A pokud ano, pak určitě ne kvůli typu a obsahu jejich maturity.

Dá se bez uzardění říci, že státní maturity, tedy státem organizované zkoušky a centrálně diktované maturitní předměty slouží primárně zájmům státu, konkrétně jeho neukojitelnému apetitu po větší moci a širších pravomocích jeho úředníků.

Povinná maturita z matematiky není potřebná a její státem organizovaná podoba je vyslovený omyl. Ne snad, že by matematika byla předmět neužitečný či snad dokonce škodlivý. Právě naopak. Je navýsost chvályhodné a pro tuzemskou ekonomiku prospěšné, pokud se čím dál více studentů bude zaměřovat na studium matematiky, přírodních věd a technických oborů. Jenže představa, že k tomu stát, potažmo vláda, donutí mladé lidi uzákoněním povinné maturity z matematiky, je vysloveně iracionální.

Neustálé změny či reformované plány změn státních maturit jsou důkazem toho, jaký zmatek a kontraproduktivní nejistotu dokáží vytvořit politici, pokud dostanou do rukou něco tak komplexního a současně ryze privátního, jako je vzdělávání člověka.

Celkem pochopitelný fakt, že se vládnoucí hnutí ANO zaleklo potenciálně špatných výsledků povinné maturity z matematiky a že se snaží povinnou státní maturitu odložit, by se proto mělo stát impulzem k opětovné decentralizaci školství a tedy k přenesení (nejenom) organizace maturitních zkoušek výhradně do rukou jednotlivých škol.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud