KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Svět se kvůli pandemii koronaviru zastavil a tuzemská ekonomika s ním. V prudkém rozběhu je však státní „záchranářský“ intervencionismus, provázený – doufejme jen dočasnou – eliminací občanských svobod. Vláda stupňuje plány ekonomických opatření typu „výhodně poskytnutých“ desítek miliard, přerušování splátek úvěrů, odkladu nájemného či kurzarbeitového dotování platů zaměstnancům soukromých firem. Vládní aktivismus však s sebou nese ještě zásadnější rizika.
Zmiňovaná opatření na první pohled hluboce přesahují do sféry korporativisticko-socialistického paternalismu. Na první pohled lze ale také jen těžko zpochybňovat důvody, které vládu vedou ke snaze zachraňovat firmy a podnikatele, na něž dolehly či mohou dolehnout úřední opatření zavedená proti koronaviru.
Vláda vybraným podnikatelským odvětvím vzala svobodu podnikat. A proto se jim teď tatáž vláda snaží způsobenou ztrátu nějakým způsobem kompenzovat. Vše se zdá být jakž tak logické a jakž tak spravedlivé, tedy pokud odhlédneme od otázky oprávněnosti vlády omezovat v tak širokém a tak dlouhodobém měřítku podnikání v situaci, kdy zemi zachvátila pandemie, jejíž příčiny a skutečný rozsah jsou nadále předmětem zkoumání.
