Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Manuál pro výklad Erdoganových vět aneb Jak v NATO spolupracovat se sultánem. Komentář Pavla Novotného

Manuál pro výklad Erdoganových vět aneb Jak v NATO spolupracovat se sultánem. Komentář Pavla Novotného

Syrská válka faktickou porážkou tzv. Islámského státu nekončí. Extremisté jsou – či spíše byli – součástí problému, nikoli jeho příčinou. Naplno tak začala další fáze syrské, vlastně blízkovýchodní války. Bude komplikovaná, nejednoznačná, o to však důležitější.

Naposledy se turecké jednotky vydaly přes jižní hranice do Sýrie pacifikovat jednotky tamních Kurdů známé jako YPG.

Turecko je s milionovou armádou v kraji významným hráčem. A ano, z historických důvodů je stále členem NATO. I když se z tureckého tisku zdá, že je touto organizací nepochopeno, přehlíženo, ba šikanováno. (Mimochodem, v této alianci je shodou šťastných náhod a zásluhou Václava Havla také Česká republika.)

Pro pochopení Turecka je dobré vědět, že Recep Tayyip Erdogan není jen prezidentem, ale i šéfem vládnoucí strany, faktickým premiérem, ba architektem nábožensko-vlastenecké obrody. Pro reálnou stavitelskou aktivitu – zbudoval obří paláce i most přes Bospor – jej lze bez rozpaků označit za novodobého sultána, co do metod vládnutí srovnatelného s jeho ruským kolegou Vladimirem Putinem.

Také proto je vhodnější Erdoganova slova vykládat než prostě jen číst, protože věty mívají jiný smysl než ten doslovný.

Pokud tedy Erdogan říká, že jeho vojáci v Sýrii bojují „s teroristy“, myslí prostě Kurdy, kteří tu rolničí a obchodují odjakživa. Jejich milice známé jako Lidové obranné jednotky (YPG) jsou volně napojeny na post-marxistickou Stranou kurdských pracujících, která usiluje o samostatnost tureckých Kurdů. Rozhodně ale nejde o společný projekt a syrští Kurdové v tuto chvíli nedělají nic jiného, než že brání vlastní území a pomáhají světu v boji proti Islámskému státu.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Ve skutečnosti Erdogan likviduje vojenskou moc syrských Kurdů, kteří během občanské války výrazně posílili. Ankara vychází z předpokladu, že čím mocnější Kurd, navíc těsně za hranicí, tím ohroženější Turecko. Což lze ze strategického hlediska označit za kruté, ale pragmatické. Pro domácí publikum je ovšem třeba holou větu zabalit do vlasteneckých frází a světu představit soka jako teroristu.

Erdogan se také opřel do Spojených států, které podle něj nechrání tureckou hranici. A porušují tak princip alianční solidarity. A jsou vůbec necitlivé vůči tureckým potřebám.

Problém tkví v tom, že Turci napadli syrské Kurdy, nikoli naopak. A opravdový důvod sporu? USA plánovaly na severu Sýrie zřídit pohraniční sbory, které by kontrolovaly významnou část pomezí s Tureckem. Páteř jednotek – jistě významnou část – měli tvořit Kurdové. A jsme u problému starého jako Turecko samo. S NATO má tento spor společného málo, ale co už, zkratka je to hezká.

Stejně jako FETÖ, mystická organizace teroristů oddaných náboženskému vůdci Fethullahovi Güllenovi. Ten je od doby, co se s Erdoganem rozešel ve zlém, odpovědný za vše nedobré, snad včetně povodní. Lze odhadnout, že Güllenovi stoupenci, respektive absolventi jím zřízených škol mezi sebou mají silné vazby a pomáhají si nad rámec běžné kolegiality. V Erdoganově konspiračním podání ale Güllen řídí saň s nekonečným množstvím chapadel, které tvoří opoziční vojáci, politici, policisté, akademici, soudci i advokáti. A vůbec všichni, kdo se sultánem nesympatizují, samozřejmě včetně Kurdů.

A rada pro NATO? Aliance má dvě možnosti: buď nastuduje slovník erdoganštiny a z dobrých strategických i civilizačních důvodů Turecko neopustí. Jde o vzdělaný a kulturní národ, který je zkrátka v řadě ohledů rozkročen přes Bospor. Nebo se zatvrdí a vystaví Turky, především ty neprivilegované z vnitrozemí, pokušení zbavit se moderních dějin. Pro Západ nic výhodného.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1